Smlouva se žhářem z roku 1441
-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.
Počet domů a obyvatel v Liblicích :
|
rok |
domů |
obyvatel |
|
1788 |
7 |
- |
|
1843 |
13 |
123 |
|
1857 |
15 |
169 |
|
1890 |
27 |
323 |
|
1910 |
44 |
502 |
|
1921 |
51 |
517 |
|
1930 |
118 |
813 |
|
1934 |
118 |
813 |
|
1945 |
- |
811 |
|
1948 |
- |
757 |
-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.
V Liblicích se nachází nejvyšší stavba v ČR a to 2 anténní stožáry o výšce 355 m postavené v letech 1974 - 1976.
-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.
Počet obyvatel v Liblicích k 1. únoru 1691
|
|
mužů |
žen |
dětí |
pacholků |
děveček |
celkem |
| Liblice |
9 |
8 |
24 |
5 |
2 |
48 |
| dvůr |
2 |
2 |
2 |
4 |
2 |
12 |
Převzato z :
Vladimír Jakub Mrvík - Českobrodský zpravodaj leden 2010 (Českobrodsko v roce 1691)
-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.
Chytilův úplný adresář království českého, Díl I., obvod obchodní a živnostenské komory v Praze, 18.6.1912
Zpracováno na základě dat úředních, jehož převážnou část dodaly st. obecní úřady
Obyvatel : 502, Čechů : 497, Němců : 5
Pošta, telegram, stanice, škola, zdravotní obvod : Český Brod
Fara : Přistoupim
Přirážky : obecní 35 %
Jmění obce : 13.000 Kč kapitál a 12 korců pole
Dluhy : žádné
Obecní zastupitelstvo :
Starosta : Bašta Frant.
Radní : Belza Josef, Janeček Josef, Hybeš Josef
Výbor : Bašta František, Hybeš Josef, Hybeš Václav, Poštolka Karel, Janeček
František, Kolbaba Ferdinand, Havelka František
Virilista : Werner Hugo
Ustanoveno : 24. ledna 1910
Obecní sluha : Kořínek Josef
Velkostatek : (viz Kostelec nad Černými lesy)
Dvůr : Werner Hugo, správce
Hostinec : Rulc Karel (i kořal. a tabák)
Kovář a podkovář : Bouma Vojt.
Nájem polí : Bašta Frant.
Obchod pivem : Růžička Václav
smíšeným zbožím : Kmochová Mar.
Obuvník : Sudý Rudolf
Truhlář : Ladíř Josef
Zahradnictví : Belza Josef
Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, I. díl, rok 1931
Obec, 220 m. n. m
Okresní úřad a okresní soud : Český Brod
Krajský soud : Praha
750 obyvatel
Železniční stanice : 1 km
Pošta, telegram : Český Brod
Autobus : Český Brod – Kouřim, Český Brod – Uhlířské Janovice
Cukrovary : Českobrodský cukrovar Pečecké rafinerie cukru
Elektrotechnické závody : Procházka Josef, Tomášek František
Holiči : Král Jaroslav
Hostince : Hybeš František, Hybeš Josef
Kapelníci : Hybeš Bohumil
Konsumní spolek : Konsumní spolek „Včela“
Kováři : Paclt František
Krejčí : Pastvírek Antonín
Máslo a vejce : Chvojka Václav
Obuvníci : Hlinák Josef, Martinek Josef
Pekaři : Jílek Antonín
Rolnící : Hrnčíř Josef, Janeček Josef, Relich Josef
Smíšené zboží : Hybeš Ladislav, Jílek Antonín, Machka Karel, Procházka Rudolf
Střižní zboží : Belza Josef
Švadleny : Juklová Anna, Rusová Marie
Trafiky : Šedina ml. Alois
Truhláři : Fabián Antonín
Uhlí : Chybný Josef
Velkostatkáři : Státní výzkumná stanice zemědělská
Zahradnictví : Belza Josef, Novák Josef
Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 - 1970
První písemná zmínka : 1289
Nadmořská výška : 217 m nad mořem
Rok : Počet obyvatel : Počet domů :
1850 107 -
1869 244 17
1880 283 23
1890 323 27
1900 403 31
1910 502 44
1921 517 51
1930 813 118
1950 827 154
1961 807 -
1970 758 173
Liblický mlynář Klúček se dohodl na směně svého mlýna s mlynářem Vaňkem z Kozovaz. Tato směna nemohla být provedena pro různé právní překážky. Mezi mlynáři došlo k hádkám a nepříjemnostem a jednoho dne se stalo, že mlýn v Liblicích „nočně od žhářův bude vypálem (Klúček) s těžka s ženú svú a dítkami z ohně ušěd“. Klúčkovi se podařilo zjistit, že mlýn mu vypálili Mikuláš mlynář z Klučova (který byl synem Vaňka z Kozovaz), Jan Vševhoda a Vaněk mlynář z Chrástu.
Klúček se obrátil na správu našeho města a žádal o zajištění viníků, kteří byli náhodou právě přítomni v Českém Brodě. Městská rada mu delším jednání vyhověla a podle tehdy platného práva byl dán klády žalobce Klúček, domělý žhář Mikuláš a Jan Vševhoda, který byl držen ve vazbě v jiné světnici. Páni radní objednali na druhý den ta. Jakmile se to Jan dozvěděl, „tu noc z vazby sě dobyv z města sě spustil“ a uprchl. Mikuláš ihned doznal, že mlýn vypálili a nabídl úplné vyrovnání škody, kterou požárem způsobili. Dohodl se s Klúčkem a zavázal se mu zaplatit 12 kop gr. Č., které poškozený požadoval. Vzájemně si odpustili „nechuti, kyselosti, nesnáze a jiné všechny věci“. Důležité bylo , že se ve smlouvě zavázal také otec Mikuláše, mlynář Vaněk z Kozovaz, že provede směnu mlýnů (přestěhuje se do Liblic a uvolní mlýn a bylt v Kozovazech) a zaručil se za náhradu škody Klúčkovi. Páni radní odpustili Mikulášovi jeho vinu, který jim totiž za žhářství“propadl hrdlem“.
Mezitím se však vrátil uprchlý Vševhoda a dostavil se i mlynář Vaněk z Chrástu. Městská rada vyslechla Jana, aby zjistila, kdo vlastně založil požár. Jan „tázán jsa o spálení, mluvil jest, že Vaněk z Chrástu s ním to učinil, z vůle a prosby veliké Mikuláše“. Dále uvedl, že Mikuláš prý chtěl, aby „Klúčka zamordovali“. Když to odmítl provést dohodli se, že jej vypálí. Mikuláš popřel výpověď Janovu a tvrdil, že když přišel domů, říkal ženě „zlý zvon jsem tam slili, abychom Klúčkovi spálili“. Žena prý mu to rozmlouvala a Mikuláš řekl, že šel Janovi prosit, aby oheň nezakládal. Vševhoda „před námi (městskou radou) velmi odpíral, že by s ním o to nikdy nemluvil. Potom Vševhodovi i Vaňkovi z Chrástu milost jsme dali i odpustili, s Klúčkem je od týmiž úmluvami, jako s Mikulášem, smířivše. Stalo se dne 22. října 1441“.
Podle českobrodské „Liber memorialis …“
