Kronika 1960 - 1964
Pamětní kniha obce Liblice IV.
V této knize zaznamenány jsou události , jimiž se začíná nové období dějin naší vlasti, historické období vývoje, budování vyspělé socialistické společnosti a základů pro přechod ke komunismu.
Ing. Jaroslav Ulrich
kronikář
ROK 1960/1964
Politický a veřejný život :
Rada MNV je sedmičlenná a má schůze zpravidla každý čtvrtek (Předseda a tajemník MNV jsou členy Rady MNV eo irso).
Členové stálých komisí MNV a to do komise :
Trestní : ss. Oldřich Polák předseda, Jaroslav Červinka a Jiřina Průšová přísedící poslanci MNV, Jaroslav Rollo a Václav Jiroutek aktivisté
Kulturní : ss. Josef Martinek předseda, Anna Havelková a Milan Paulín přísedící poslanci MNV, Pavel Zvala a Ing. Jaroslav Ulrich aktivisté
Zemědělské : ss. Jaroslav Jiroutek předseda, Josef Relich a František Štemberk přísedící poslanci MNV, Ing. Karel Majer a Karel Zapletal aktivisté
Pro výstavbu : ss. Josef Houžvička předseda, Ladislav Šerer a Bohumil Hybeš přísedící poslanci MNV, Karel Hrdlička a Josef Chybný aktivisté
Pro místní hospodářství (MH) : ss. Václav Urban předseda, Ladislav Semerád a Emilie Rolečková přísedící poslanci MNV, Alois Nekola Václav Morava aktivisté
Finanční : ss. Josef Ležal předseda, Jaroslav Kašpar přísedící poslanec MNV, František Beneš aktivista
Sociální, zdravotní a bytové : ss. Marie Houserová předsedkyně, Josef Schovanec a Josef Martinek přísedící poslanci MNV, Jaroslav Kratochvíl a Věra Skalová (administrativní zaměstnankyně MNV) aktivisté
V relaci místního rozhlasu dne 28. února bylo občanstvo upozorněno, že v obci je zavedeno místní hospodářství pro služby občanům. Zatím jsou přihlášení 3 zámečníci (Rud. Ottl, Boh. Šedina a Jar. Dušek), 2 zedníci (Jos. Semerád a Karel Hrdlička), 4 švadleny (Františka Drábková, Miroslava Bohatova, Jarmila Hybešová a Růžena Kronusová) a1 kadeřník (Václav Přibyl). S výsledkem prací nemůžeme býti spokojeni – pravilo se v rozhlase – vyjma několika pracovníků (zedníků a 2 švadlen) nemáme žádné výsledky, které by nás mohly uspokojit. Rada MNV proto zavádí v této akci občanskou kontrolu a upozorňuje, že bude přísně potrestán každý fušer co nejpřísněji. Podle vyhlášky ONV v Českém Brodě jde o pokuty do 10 000.- Kčs. Žádáme všechny občany, aby nás na fušery upozorňovali.
Služby tyto se sice během roku rozvinuly, ale ne tak, jak bylo – po relaci místního rozhlasu v v únoru – očekáváno. Leč obrat dosažený v tomto roce 13 816.- Kčs (z čeho na mzdách vyplaceno 10 837.- Kčs a na ostatních nákladech 802.- Kčs) je značným úspěchem proti roku předchozímu. Místnímu národnímu výboru přinesly tyto služby zisk 2 177.- Kčs. Pro placené služby MNV obyvatelstvu byli v tomto roce přihlášení 2 zámečníci, 1 klempíř, 3 zedníci, 4 švadleny, 1 tesař, 1 kadeřník, 1 elektrotechnik, 1 pokrývač, 1 sedlář a 1 lakýrník.
V relaci místního rozhlasu, v druhé polovině měsíce února, bylo upozorněno občanstvo na žádost n.p. Středočeská fruta v Mochově, že prodejny Jednoty, Pramenu a obchodu ovocem a zeleninou trvale přijímají a hotově proplácejí konservárenské sklenice s výjimkou sklenic zahraničního původu nebo domácího konservování. Sklenice jsou vyobrazeny v prodejnách.
Zemědělská technická škola (ZTŠ) přispěla významnou měrou ke vzhledu svého okolí a tím i obce úpravou chodníků betonovými deskami s obrubníky a zřízení betonového nádvoří a betonové vozovky kolem školní budovy. Chodník je vybetonován od mostu přes potok Šemberu až k deputátnímu domku č.p. 161 celkem o ploše 735 m2 a betonové nádvoří (příjezdové) i kolem školy (i internátu) je upraveno betonem na ploše 1425 m2 a to vše nákladem okrouhle 241 000.- Kčs (z toho náklad na chodník z betonových desek kolem plotu domků č.p. 159 až 161 činil něco přes 28 000.- Kčs). Práci provedl odborně N.p. Stavby silnic a železnic, závod 04 v Českém Brodě, dokončil ji v měsíci červnu.
U budovy MNV bylo dokončeno oplocení okolního parčíku, který osázen květinami před hlavním vstupem do budovy, tvoří její libý rámec. Květiny i trávník pečlivě ošetřují manželé Jaroslav a Růžena Burešovi.
Doprava :
Směrové tabulky, žlutočerné na rozcestí u „starého cukrovaru“ vyznačují tyto vzdálenosti :
Do Českého Brodu 1 km, do Sadské 11 km, do Poříčan 5 km (směr k podjezdu státní dráhy). Do Chotouně 8 km, do Liblic 1 km. Na silnici z Č. Brodu do Klučova, s obou stran křižovatky se silnicí od STS k uvedenému podjezdu státní dráhy jsou směrové tabulky Liblice. Na této křižovatce je též značka upozorňující, že silnice k STS a ČSAD tam končí. – U transformátoru, na křižovatce vyznačují směrové tabulky : do Bylan 3 km. Do Poříčan 6 km, do Lstiboře 2 km. – Na rozcestí k Bylanům a k Přistoupimi (pod novou vysílací stanicí jsou směrové tabulky : do Bylan 2.5 km, st. silnice č. 12 1.9 km.
Od 1 dubna 1960 zavedl Dopravní závod ČSAD – 121 – Č. Brod v Liblicích dodávkovou taksislužbu (č. tel. 352- Č. Brod) pro dopravu nábytku, stavebnin, kamen, praček, ledniček, dříví aj. Tato služba byla uvítána jako jedna z akcí pro sblížení vesnice s městem.
V důsledku změny správních území (zrušení okresu Č. Brod) a k usnadnění styku černokostelecka se sídlem okresu v Kolíně zavedena byla s platností od 31. července autobusová linka Jevany – Kostelec nad Černými lesy – Kolín.
Zemědělství :
Ježto nedošlo k sloučení JZD se školním statkem v roce 1960 a rozestavěný kravín (v č.p.7) nebyl v důsledku toho dokončen vznikly potíže s ustájením skotu, neboť není kam ustájit zdravý skot (ustájen je na pěti místech). Do plánovaného stavu chybí 10 dojnic. Dojnice jsou z části tuberkulosní. Telata od nich jsou pro ozdravění skotu napájeny mlékem dojnic zdravých. Při zvěrolékařské prohlídce bylo též konstatováno, že drůbežárna je umístěn nevhodně, na místě bahnitém, kde kuřata trpí červivostí následkem mokra, čemuž lze odpomoci jedině přemístěním drůbežárny.
Podzimní práce byly opožďovány a stíženy nepříznivým počasím deštivým s přeháňkami a pokud jde o orbu nedostatkem mechanizačních prostředků, najmě traktorů.
Při dobývání řepy muselo být použito i háčků, neboť pro rozbahnění polí dešti nebylo v některých úsecích vyorávání řepy možné. Úroda řepy byla letos veliká. Některé kusy (kořeny) vážily bezmála až 9 –10 kg. Splavy cukrovaru Českobrodského nestačily pojmout množství dovážené řepy, která byla zatímně několik dní uskladněna na náměstí v Českém Brodě i na nádvoří Výkupního skladu.
Kampaň v českobrodském cukrovaru začala 10. října a trvala přes Nový rok (do 18. ledna 1960) v ní našli i dobrý doplňkový výdělek i občané najmě důchodci z naší obce.
Poslední své „dožínky“ oslavilo JZD (před sloučením se školním statkem) veselicí v pátek dne 9. září v sále pohostinství Jednota v Liblicích svým obvyklým způsobem. Byli na ni pozváni všichni, kteří se zúčastnili letošních žní i ti, kteří se rádi pobaví a si zatančí. Vyhrávala při ní hudba vojenská.
Jelikož té doby bylo sloučení JZD se školním statkem již nesporné, bylo snahou VO KSČ, aby dožínky byly již společné a to s politického aspektu jako vhodná příležitost k družstevnímu splynutí kolektivu JZD a školního statku. Leč přesvědčili o tom zejména družstevníky se nepodařilo. Příčina byla jednak ta, že některým družstevníků, naladěným dobrým výsledkem hospodaření (dík dobré úrodě) se do školního statku nechtělo a jednak nelíbilo se jim uspořádání dožínek podle návrhu zaměstnanců školního statku, podle něhož zamýšleno zabíti skopce, kdežto u družstevníků bez masa z pašíka a řádného zapití nejsou žádné dožínky. Tak tedy slavili družstevníci své poslední dožínky samostatně. – Pašík zvítězil nad skopcem, vážil as 110 kg. Snědlo se as 400 dortových kousků, vypilo se 225 l piva, 12 lahví vína, 7 až 8 lahví likérů, 2 kg kávy. Celkem, peněžně vyjádřeno, stály dožínky as 3000.- Kčs v hotovosti.
Dne 3. října došlo – po několikerém předchozím jednání - v kanceláři JZD v budově MNV k jednání mezi školním statkem Zemědělského odborného učiliště (ZOÚ) v Liblicích a JZD Liblice o ujasnění zásad a podmínek při převzetí hospodaření tohoto JZD. Přítomni byli :
Za JZD poslanec MNV Josef Relich předseda JZD, Anna Havelková účetní, Marie Štemberková a Marie Kvasničková,
Za školní statek poslanec MNV s. Jaroslav Jirout, vedoucí školního statku,
Za MNV poslanec a tajemník MNV s. Josef Martinek,
Za ONV Kolín s. Lad. Nálevka.
Za ZOÚ jeho ředitel s. Miloslav Bim.
Na základě usnesení členské schůze JZD ze dne 13.11.1959 o odevzdání JZD školnímu statku byl dohodnut termín odevzdání ke dni 1. ledna 1961 s tím, že podmínky odevzdání budou členům JZD sděleny na schůzi dne 7. října 1960 a že stanoven bude rozsah podzimních prací připravených na rok 1961. Zimní orbu k setí provede STS na účet JZD a setí též JZD, neboť osiva jsou u něho již na skladě. Hlubokou zimní orbu provede školní statek. Objekt č.p. 7 převzatý státem podle zákona č. 55/50 Sb. bude vrácen školnímu statku, v obytných místnostech uskladněné obili se vyklidí a místnosti se využijí jako bytová jednotka. Dále určeno, který živý i mrtvý inventář (živý inventář všechen) a zásoby převezme školní statek. Některé objekty budou převzaty do nájmu a některé odkoupeny. Tím bude v obce jen jeden socialistický sektor v zemědělství.
Při nástupu práce na cukrovce bylo představenstvem JZD schváleno, že kdo provede sklizeň cukrovky na 1 ha dostane mimo PJ prémii 150.- Kčs, udělá-li více bude se prémie stupňovat.
Nedělitelný fond bude dotován 14 % z výsledku tržeb.
Začátkem podzimu se nedostávalo v JZD sena a jetele. Otavy byly koncem první třetiny října ještě nesklizeny pro nepříznivé počasí.
JZD Liblice čítající 32 členů, končilo své hospodaření v tomto roce, slučujíc se dnem 1. ledna 1961 se školním statkem TOÚ, na zemědělské půdě o výměře 158.49 ha (s 19 záhumenkami 167.34 ha); z toho orné půdy bylo 132.60 ha (se záhumenkami 140.33ha).
Zemědělských závodů členských, sdružených v JZD bylo podle hektarové výměry :
3 …. od 0.51 do 2.000 ha, 4 ….. od 2.01 do 5.00 ha, 3 …. od 5.01 do 10.00 ha, 5 …. od 10.01 do 15.00 ha a 2 …. od 15.01 do 20.00 ha, celkem 17.
Z 32 členů 6 nepracovalo. Z 26 trvale činných členů byli 2 ve věku 14 – 25 let, 3 ve věku 26 – 45 let, 14 ve věku 46 – 60 let a 7 nad 60 let. Příležitostných pracovníků bylo 10. Družstvu byl přidělen 1 učeň; 16 družstevníků navštěvovalo družstevní školu práce.
V rostlinné výrobě byla 1 stálá výrobní skupina, 1 krmivářská výrobní skupina se 2 trvale zařaděnými pracovníky.
V živočišné výrobě byly pro chov skotu 4 výrobní skupiny se 6 trvale zařazenými pracovníky.
Dožínky :
V pohoštění, které následovalo, neobjevil se skopec (patrně z lítosti nad svou prohrou s pašíkem). Nahradily ho uzeniny (párky). Dále bylo postaráno o dostatek pečiva, dortů a černé kávy. Nechybělo ovšem ani pivo, víno i nějaké to „štamprlátko“ (kalíšek, číška, stopka) likéru pozdvižené na oslavu dobrého díla ve vší formě a ukázněného veselí, které vyústilo v taneční rej při střídavé hudbě z gramoradia a harmonik s. Stanislava Bohaty a 3 členů posádky VS. Oslava skončila za všestranné spokojenosti. Jelikož každá zábava něco stojí i tato nečinila výjimku. As 3000.- Kč bylo na toto veselí, po celoroční lopotě plně zasloužené,věnováno.
Koncem správního učebního roku 1959/1960 byl v letních měsících přemístěn Seminář pro výchovu učitelů zemědělských a lesnických škol do Čáslavě a ZTŠ zrušena.
Myslivecký spolek :
Sloučenou honitbou Lstiboř – Bylany – Liblice byl dne 7. února, v neděli proveden odchyt zajíců v zasněžených polích za mrazu as – 8o C. Sítě byly postaveny podle silnice z Bylan k Liblicům, chytalo se oboustranně. Za pomoci občanů ze jmenovaných tří obcí chytilo se 37 zajíců živých, které byli odesláni ihned do střediska Bášť u Prahy.
Brzy na to, na jaře došlo k organizační změně v Lidové myslivecké společnosti (LMS). Totiž na mimořádné schůzi LMS Klučov – Lstiboř , konané v Klučově za účasti členů LMS z Liblic (ss. Bohumila Hybeše, Ladislava Semerád, Josefa Havelky a Josefa Schovance) byla utvořena Lidová myslivecká společnost se sloučenou honitbou Klučov- Liblice – Lstiboř se sídlem v Klučově. Ustavující členská schůze této LMS konala se dne 9. dubna ve Lstiboři, na níž byli do výboru zvoleni z Liblic s. Ladislav Semerád jako hospodář a s. Boh. Hybeš jako revizor účtů.
V následujícím období do konce roku byly konány 3 hony na kachny a 3 hony na bažanty. Při odchytu koroptví bylo chyceno 110 koroptví. Zajíci nebyli střílení, ježto měl být proveden náhradní odchyt za koroptve; k odchytu však nedošlo, ježto v okolí naší obce vyskytla se slintavka.
Letošní rok přinesl nebývale bohatou úrodu jablek jak letních tak i zimních.
Místní lidová knihovna :
V roce 1960 přibylo v Místní lidové knihovně (MLK) 141 svazků, z toho 22 do knihovny příruční. Počet výpůjček stoupl proti roku 1959 o 389, takže výpůjčky dosáhly počtu 2164. Darem získala MLK 74 svazků jednak od ONV Č. Brod a od KNV Praha, jednak od složek NF (3 svazky z peněžitého daru 100.- Kčs od MJ ČSPO, 10 svazků od VŽ k oslavě MDD, 14 svazků od DV Jednoty LSD Liblice k oslavě 43. výročí VŘSR a 15. výročí osvobození, 2 svazky jednoho díla od Místní odbočky svazu ČSP k uctění památky člena Aloise Hrnčíře, toho roku zemřelého). Zakoupeno bylo 67 svazků a to z dotace ONV Č. Brod a Kolín (350.- + 200.-) Kčs 36 svazků, ostatní pak z příspěvků čtenářů (půjčovného).
Ač knihovna je dosud umístěna prozatímně v požární zbrojnici a to v místnosti, jež požadavkům stánku kultury nemůže vyhovovati, snažila se v mezích daných možností dostáti kulturním povinnostem vůči občanstvu. Metodická návštěva MLK knihovní inspektorkou Evou Nepovímovou vykonána byla 26. května. Touto návštěvou se MLK rozloučila se svým dosavadním nadřízeným okresem Český Brod, jemuž vděčí za pochopení a podporu svých kulturních snah. Od 1. června řídila se knihovna pokyny z ONV Kolín.
V pátek dne 18. března 1960 vyšlo poslední číslo, číslo 15 ročníku IX, Vesnických novin českobrodského okresu. Přestaly vycházet po deseti letech v důsledku nové územní organizace státu a tudíž i nového rozdělení okresů.
Začátkem roku 1960 bylo v naší obci již 83 televizorů (tj. televizor téměř v každém druhém domě) a 166 rozhlasových přijímačů – Po této kulturní stránce zaznamenává naše obec stálý vzrůst.
Dožínky :
A již přípravy k hodům byly v plném proudu. Rozdány byly poukázky na nápoje (limonády a pivo 10o) po 4 – 5 na osobu. Zavoněla polévka (hovězí vývar s masem), pak nošen výborný vepřový guláš s knedlíkem, následoval moučník (sněhová trubička a máslový věneček), podávány víno, likéry a černá káva. V sále bylo chladno, což mělo reflex v počáteční náladě. Avšak o 17. hodině spustila „muzika“ říznou polku, nastoupil do tance první pár (s. Anežka Králová se s. V. Peckou) a – už se to točilo. Další a další páry následovaly, při hudbě stáří mládlo, bylo tu srdečné, nenucené mísení „teorie“ s „praksí“ a divák měl slibnou představu beztřídní – komunistické – společnosti. K večeru přišli ti, kteří se opozdili, nebo jimž povinnost nedovolila se dříve dostaviti; přišla i mládež a členové posádky VS, aby se pobavili. Teprve o ½ 3 hodině ráno opouštěli sál poslední účastníci. I s. ředitel ZOÚ byl mezi posledními jsa s průběhem slavnosti spokojen. Všichni účastníci neskrblili chválou dobré přípravy jídla zásluhou kuchařského kolektivu obětavých zaměstnankyň ŠS. – Pro úplnost budiž zde uveden vynaložený náklad na tuto – po lopotné práci zaslouženou – oslavu; činil 4 500 Kčs.
Lidová myslivecká společnost Klučov – Liblice – Lstiboř :
Konala dne 19. února výroční schůzi, na níž byli do nového výboru zvolení z naší obce tito soudruzi : Josef Havelka předseda, Bohumil Hybeš úsekový hospodář, Vlastimil Procházka jednatel, Josef Schovanec člen výboru. V období tohoto roku konány byly výborové a členské schůze střídavě v uvedených obcích.
Pořádány byly 3 hony na kachny, 2 hony na bažanty a 3 hony na zajíce (v každé obci jeden). Po honu v Liblicích za mrazu, v sobotu dne 16. prosince uspořádána byla „poslední leč“ při hudbě v sále pohostinství „Jednota“ v Liblicích.
ROK 1961
Přírodní úkaz :
V pátek dne 11. srpna ráno byli občané překvapeni přírodním úkazem, kterého není pamětníka. Kolem 7. hodiny na zamračené obloze zhoustly mraky a setmělo se. V domech muselo býti rozsvíceno. Tento nezvyklý přírodní zjev byl vysvětlen, jak je uvedeno v článku v časopisu „Kupředu“ č. 34 z 18. srpna 1961, tak, že tma vznikla v důsledku hustě nakupených mraků do výše 12 km a teprve po vydatném dešti se obloha změnila a tma ustoupila, takže paprsky sluneční mohly opět proniknouti.
Prosinec, jaký nebyl 200 let – ano – 4. a 5. prosince teploměr stoupl na 17o až +18oC. Taková teplota nebyla zaznamenána u nás od r. 1775, kdy se začaly dělat záznamy o počasí.
Doprava :
V roce tomto, v prvním po roce třetí pětiletky bylo v naší obci 20 osobních automobilů, 29 motorových kol, 10 motorek „Pionýrů“ a 3 mopedy. Tento počet naznačuje rostoucí životní úroveň občanů. (Získáno informací obyvatel).
Zemědělství :
Zima byla mírná, kromě několika silnějších mrazů v poslední třetině ledna (až - 14°C).V neděli 15. ledna napadl sníh, v pondělí na to byla jinovatka a nebezpečné náledí. Velikonoce byly na blátě. Jarním pracím počasí nevadilo. Květen chladný, deštivý, zdržoval poněkud práci na řípě.Teprve ke konci června mohlo být využito krásného, teplého počasí.
Posvícení v Liblicích 1961 :
Posvícení oslavili naši občané taneční zábavou, uspořádanou MJ ČSSPO (Místní odbočka Svazu Československo-Sovětského přátelství) v pohostinství „Jednota“ v Liblicích ve dnech 23. a 24. září (sobota a neděle) při hudbě požárníků z Kolína. Sobotní zábava byla velmi četně navštívena, za to nedělní účast byla již o mnoho slabší.
ROK 1962
Rozhodnutí komise pro veřejný pořádek :
Rozhodnutí komise pro veřejný pořádek v otázce chování mládeže přednesl člen této komise s. Jaroslav Rollo : Provedeným šetřením bylo zjištěno, že školní děti poškozují elektrické osvětlení, rozbíjejí žárovky, poškozují ampliony místního rozhlasu, střílí ze vzduchovek po ptactvu, lovné zvěří, chytají ondatry. Zjištěny i jiné případy narušování občanského soužití. Na všechny tyto nepřístojnosti prováděné školní mládeží bylo se strany občanů poukazováno a žádáno do důsledků vyšetřiti. Za tím účelem byl stanoven plán v komisi pro veřejný pořádek, ke zjištění příčin těchto zjevů a jejich iniciátorů a pro postup při nápravných opatřeních.
Rybářské závody :
Československý rybářský svaz – místní organizace v Č. Brodě uspořádal v neděli dne 13. května III. Rybářské závody na rybníce Nouzov I. V katastrálním území naší obce, za těchto podmínek:
- Závodů se vedle členů organizace může zúčastnit i host se vkladem 10.- Kč
- Závody začínají o 6 hodině a končí o 12 hodině se střídáním míst o 9 hodině
- Chytá se na jeden prut s jedním jednoduchým háčkem
- Pro umístění závodníků je rozhodující celková váha všech ulovených ryb. Dravci (štika) se neloví a nezapočítávají
- Vítězové v pořadí podle umístění mají volný výběr cen
- Závodník si může ponechat z vlastního úlovku 1 kapra (35 cm nejmenší délky) a 3 líny. Bílé ryby a okouny bez omezení
- Hostům se vymezuje právo na umístění, avšak na cenu právo nemají
- Hospodář organizace má právo odejmout úlovek matečných ryb proti váhové náhradě stejného druhu ryb. Náhrada má odkladný účinek
- Vzhledem k jednoduchosti propozice rozhoduje o eventuelních sporech vedoucí závodu okamžitě a bez odvolání
Výsledek závodů byl však velmi chudý. Ryby málo zabraly, což sluší přičísti na vrub dešťů ve
dnech předchozích, jimiž byla připlaveny rybám potrava a ryby byly nasyceny.
Závodů se zúčastnilo 37 členů a 1 host.
Kultura a školství - Místní lidová knihovna :
Knihovna hostuje dosud v nevyhovujících místnostech požární zbrojnice. Vzchází však jitřenka naděje na vhodné umístění knihovny v bývalé požární zbrojnici, k jejíž úpravě se členové MJ ČSSPO zavázali za pomoci MNV v roce 1962.
Počasí :
Zima začátkem roku byla celkem mírná, ale zdlouhavá s mrazíky i do začátku dubna. V polovině měsíce února byly vichřice se silným sněžením (v pondělí 12. února velmi silná vichřice potrhala dráty třífázového elektrického vedení). Jaro vykazovalo rozmarné počasí – o velikonocích krásné teplé počasí (až 30oC tepla), 26. dubna byla velká bouře; chladný květen s přeháňkovým počasím svědčil pro slabou úrodu peckovitého ovoce. Déšť a chladné počasí plodinám neuškodily. V polovině června stoupla teplota až na 28o až 30oC, na slunci na 40o; ke konci června se ochladilo (30. června bylo třeba ke pobytu v místnost topiti) přes začátek července, v kterémžto měsíci zlobily přeháňky při teplém počasí. I v srpnu bylo počasí střídané, v půli srpna velké horko (13 t.m. 32oC, na slunci 50oC).
Žně mechanizované absolvovány nerušeně při celkem slušném počasí srpnovém. I pro sklizeň bramborů a řepy bylo počasí vlídné i když později mlhavé. První mráz zaznamenán 22. října. V pátek dne 16. listopadu, po dřívějším pochmurném počasí toho měsíce, napadl první sníh. „Barbora“ byla na ledě i prorokovalo se, že Štěpánek“ bude ucouraný. Tato pranostika se nesplnila. Vánoce byly na pěkném ledě i vstup do Nového roku. Naše mládež si přišla při bruslení a v klouzačkách na své.
ROK 1963
Připojení obce Liblice k městu Český Brod :
Již od léta proskakovaly zprávy, že otázka připojení obce Liblice k městu Český Brod stává se opět aktuální.
Ve čtvrtek dne 24. října konána byla porada představitelů veřejné správy obcí Českého Brodu, Liblic a Štolmíře o této otázce, kde byly probrány důvody pro i proti sloučení. Výsledek vyzněl pro sloučení.
V úterý dne 30. října na členské schůzi VO KSČ v Liblicích byla tato otázka projednávána s výsledkem pro sloučení.
Dne 14. listopadu pozval MNV Liblice občany na veřejnou schůzi do sálu místního pohostinství Jednota, aby se k této otázce vyslovili, když před tím, dne 6. listopadu plenum MNV usneslo se velkou většinou hlasů (2 byly proti) pro připojení obce Liblice k městu Český Brod.
Schůzi občanstva zahájil předseda MěNV s. Oldřich Polák uvítav přítomné, zejména zástupce OV KSČ Kolín člena jeho předsednictva a tajemníka MěNV Č. Brod s. Jaroslav Pixa, člena OV KSČ a MěV KSČ s. Jaroslava Markovského a zástupce MěV KSČ z Č. Brodu, nositele Řádu práce s. Františka Smrčku, za účasti asi 100 občanů. Třebaže účast občanů byla větší než na dřívějších schůzích MNV, neodpovídal tento počet nikterak významu a důležitosti programu schůze. Šloť o závažnou otázku. Poslanec ONV s. Z. Karkoška v úvodu upozornil na linii XII. Sjezdu KSČ pokud jde o potřebu koncentrace státní správy (uvedl příklad sloučení JZD ze čtyř obcí, v němž se střetají zájmy 4 MNV, volá po nutnosti jednotné správy). Rozhodnou-li se občané na této schůzi pro sloučení s městem Č. Brod, zůstane v dohledné době venkovský charakter obce Liblice zachován a jak je stanoveno v příslušném vládním usnesení, pokud nebudou poplatky zvyšována. Obec Liblice bude se podíle na správě sloučených obcí v jednotném MěNV v Č. Brodě svými zástupci – poslanci – podle počtu obyvatel. Z poslanců za obec Předměstí Č. Brod – Liblice a aktivistů bude utvořen občanský výbor. Úřední hodiny pro občany Liblic budou v místě 3 x v týdnu Návrh ONV a OV KSČ byl projednán v Radě a plenu a doporučuje, aby vše co mluví pro sloučení bylo zváženo.
V otevřené diskusi vyslovil se jako první proti sloučení jeden z nejstarších občanů, Jaroslav Hybeš, pokázav na to, že otázka připojení Liblic k Č. Brodu je již přes 40 let problémem a že nevidí i dnes v tomto připojení žádné výhody pro obec.
S. Jaroslav Jandus, jednatel TJ. Sokol uvedl naproti tomu, že změny v posledních letech mluví pro sloučení.
Rušná schůze, která skončila po 23. hodině ukázala nevítanou lhostejnost a nezájem určité části občanstva o věci veřejné správy jakož i skutečnost, že cesta ke komunismu je as delší než se domníváme.
Liblice stávají se tak 5. čtvrtí města Č. Brod.
ROK 1964
Rok voleb do národních výborů všech stupňů, do Národního shromáždění, voleb soudců z povolání a soudců mimo polování do okresních soudů a soudů vyšších.
Rok katastrofálního sucha, záplav, zemětřesení a neklidné sopečné činnosti.
Rok, v němž obec Liblice byla připojena k městu Český Brod.
Místní národní výbor v Liblicích (jehož funkční období končí 1. července 1964) svolal spolu s místní VO KSČ (pátou uliční organizací KSČ Č. Brod) poslední schůzi do velkého sálu místního pohostinství „Jednota“ dne 27. června 1964 večer, aby, obrazně řešeno, zapěl svou „labutí píseň“ volbou občanského výboru pro V. čtvrť Č. Brodu – pro Liblice. Účast byla celkem malá, bylo možné napočítati něco málo přes 60 osob.
Kultura :
Z důvodů zdravotních požádali knihovník i pomocný knihovník (tento i z důvodu přesídlení) dne 30. listopadu 1964 o zproštění funkcí a s termínem 31. prosince 1964. Knižní fond MLK Liblice převezme začátkem příštího roku MěLK Č. Brod.
Knihovna (MLK) pořádala jen jednu akci, besedu pro mládež v rámci Měsíce ČSSP o Slovenském národním povstání. Od ostatních akcí bylo upuštěno vzhledem k přípravě o přemístění knihovny a k bohatému programu oslav VŘSR v MČSSP v Č. Brodě.
Doslov kronikáře na rozloučenou
Přesídlením z obce Liblice resp. Z města Českého Brodu dne 12. února 1965 končí funkce kronikáře obce Liblic, dole podepsaného, dne 31. prosince 1964 v tomto městě. Nerad se s ním loučí, ale zdravotní stav jeho i jeho manželky nutně vyžaduje přesídlit do prostředí tomuto stavu vyhovujícího.
Kroniku proto dokončuji v Domově důchodců Hradec (Hačka) p. Stříbrná Skalice, okres Kolín. Cítím se povolán k milé povinnosti poděkovati všem, kteří mě podali ruku pomocnou v mé, nikterak snadné práci kronikářské, ři níž šlo o splácení dluhu kronikářského za patnáct let zejména v období nejrušnějším, a to s ochotou jim vždy vlastní, majíce porozumění pro kulturní historii.
V Hradci (Hačce) v dubnu roku 1965
Ing. Jaroslav Ulrich
