Kronika 1955 - 1959
Pamětní kniha obce Liblice III.
V knize této zapsány jsou události v letech 1955 až 1959; psány byly v roce 1964
Ing. Jaroslav Ulrich
kronikář
ROK 1955/1959
Správa obce :
Dne 9. března 1956 byl na veřejném zasedání MNV plán rozvoje obce v roce 1956, rozpočet na rok 1956 a plán jarních projednán.
V roce 1956 byla přestěhována úřadovna MNV z býv. hostince, majetku to Českobrodského pivovaru do budovy nové požární zbrojnice (adaptované kolny Mlátícího družstva) v tzv. „Nové ulici“, kde byly k tomu propůjčeny dvě místnosti a to přední pro úřadovnu a zadní, menší místnost pro Místní lidovou knihovnu.
Podle dopisu Rady INV Č. Brod (odbor pro místní hospodářství z 6. listopadu 1956, zn. 1036/NK-Št-1956) byla naše obec při hodnocení akce M k 1. listopadu 1956 vyhodnocena mezi nejlepší v rámci českobrodského okresu a dostala jako odměnu, jednu lékárničku první pomoci v hodnotě 380.- Kčs.
Akční pán MNV :
MNV Liblice předložil – vycházeje z potřeb obce a možností uskutečňovati v rámci akce Z (za brigádní pomoci občanů) – občanům akční plán na ta léta 1957 až 1960, aby koncem druhé pětiletky byla obec zajištěna pro požárům a odstraněny jiné závady. Za nejnutnější bylo považováno :
- Dokončení výstavby budovy MNV a úpravy prostranství před ní, jako i za hasičskou zbrojnicí a dokončení úpravy parku ve staré obci (v roce 1957 do 9. května)
- Úprava silnice přes starou ves a to při tom kdy průtah obcí bude upraven na bezprašnou vozovku přes ves (1957 do konce roku)
- Provedení regulace Přistoupímky současně s vybudováním vodní nádrže, která by sloužila jednak jako protipožární nádrž, jednak jako koupaliště a dále jako regulační nádrž proti záplavám (v roce 1957 projekt a v letech 1958/1959 provedení)
- Provedení kanalizace dešťových vod ve staré části obce u příležitosti stavby kanalizace a přečerpávací nádrže městem Č. Brod
Na úseku zemědělské výroby se předpokládá založení JZD nejpozději do roku 1958, které by mohlo převzít Výzkumnou šlechtitelskou stanici, případně se spojit s JZD Lstiboř. S tím bude počítáno při výstavbě kůlny pro hospodářské stroje, které prozatím vlastní MNV.
Na úseku kultury je uvažováno o možnosti získati hostinec p. Josefa Hybeše jako kulturní dům pro obec a upraviti jej tak, aby měl dostatečné a vybavené jeviště a mohl sloužit rozvoji tělovýchovy a společenskému životu v obci vůbec.
Současně s vybudováním vodní nádrže se počítá s tím, že dosavadní hřiště na kopanou bylo by rozšířeno o další hřiště a dětské hřiště a provedena sadová úprava.
Dále se předpokládá založení obecního sadu na šancích v r. 1957 a 1958, úprava chodníků a výsadba nových stromů podle silnic a zlepšení osvětlení ulic.
K umožnění většího zapojení žen do zaměstnání a zlepšení výchovy dětí v předškolním věku jeví se nutnost zřízení mateřské školy o jedné třídě pro 15 – 20 dětí.
Návrh na sloučení s MěNV Český Brod :
Dne 30. září 1958, v plenárním zasedání MNV byl projednáván návrh Rady MěNV v Č. Brodě o sloučení obce Liblice s městem Č. Brod. Po delší diskuzi uložil MNV Radě MNV, aby od Č. Brodu vyžádala výhledový plán a závazné sdělení, jaké výhody by naši občané získali spojením obou obcí, aby mohli členové MNV se svými voliči toto sloučení projednati. (Dopis Rady MNV v Liblicích č. 100/1958 ze 14. října 1958).
Na tento dopis odpověděla Rada MěNV Č. Brod dopisem z 22. října 1958, v němž sděluje v podstatě toto :
Detailní výhledový plán není ještě sestaven a bylo by možné jej sestavit na základě podmínek a možností daných celostátním plánem po sloučení obcí, jimiž by ve městě bylo dosaženo počtu přes 6000 obyvatel a město by bylo zařazeno do vyšší kategorie NV. Vznikla by možnost vyšších finančních přídělů a tím zvelebení celého města a taktéž předměstí Liblic, kde by např. přišlo v úvahu zlepšení veřejného osvětlení, úprava komunikací, vyčištění potoka Šembery v katastru obce Liblice. Další rozvíjení průmyslové výstavby přineslo by občanům Liblic nejen zaměstnání ale i jiné výhody plynoucí z výstavby. Zároveň sdělen přehled poplatků, předepsaných v městě v roce 1958 :
Poplatky z plemenic platí se dvakrát ročně :
Soukromý sektor : JZD
Kráva 15.- Kč s 9.- Kčs
Koza 7.- “ 5.- “
Ovce 8.- “ 6.- “
Prasnice 37.- “ 33.- “
Všeobecný poplatek z hosp. zvířat platí se jedenkrát ročně
Kráva 5.- Kčs 3.50 Kčs
Jalovice 5.- “
Tele 4.- “
Býček 5.- “ 2.50 “
Ovce 2.50 “ 1.50 “
Sele 2.50 “ 1.50 “
Koza 2.50 “ 1.50 “
Kůzle 2.50 “ 1.50 “
Poplatky ze psů platí se jedenkrát ročně :
Pes hlídací 20.- Kčs
Pes pracovní 40.- “
Pes jiný 60.- “
Poplatky z místa, předpis 1 x ročně
Mříž u chodníků m2……….. 9.- Kčs
Ukládání beden a konví od mléka vedle chodníku m2 … 36.- Kčs
Tržní poplatky :
Za povoz 5.- Kčs
Stánky do 2 m 3.- “
Stánky přes 2 m 4.- “
Stánky na zemi 1.- “
Výstavba obce :
K oslavě 10. výročí osvobození vlasti slavnou sovětskou armádou bylo od 1. října 1954 do 2. května 1955 odpracováno brigádníky v počtu 154 celkem 1614 hodin a to na stavbě požární zbrojnice (o rozměrech 9 m x 12 m x 3.50 m), na zřízení parku na ploše 40 m x 300 m s výsadbou 260 stromů a 30 keřů, s hodnotou vykonané práce 32 000 Kčs (zbrojnice) a 26 000 Kčs (úprava parku); na úpravě obce (kanalizace) skutečná hodnota práce činila 1500 Kčs, na úpravě hřiště 800 Kčs.
Na těchto pracích s účastnili se tito občané, každý nejméně 20 hodinami, jak níže uvedeno (v závorce počet odpracovaných hodin).
Jandus Václav (82.5), Hrdlička Karel (70), Martinek Josef (66), Červinka Jaroslav (59), Herink Jaroslav (58), Houžvička Josef (56), Ležal Josef (54), Houžvička František (47.5) a další.
Stavba nové budovy pro MNV :
Dne 24. července 1955, při brigádě na stavbě nové budovy pro MNV byl zahájen výkop.
Podle zachovaného záznamu o účasti občanů na brigádách na této stavbě vystřídalo se v roce 1955 na nich přes 100 občanů a odpracováno 2200 hodin (Postup stavby je zachycen v obrázkovém fotoalbu, příloha č. III – 6 a plán stavby je v příloze č. III – 5, „In. Memorian Ing. Arch. Zdeňka Chybného“, projektanta stavby).
U stavby budovy pro MNV v Liblicích činí při hodnotě díla 146 000.- Kčs skutečný náklad 58 400.- Kčs (schválení dostavby budovy pro MNV od KNV Praha z 8. května 1956, zn. 5090-27. H. 1956-MH)
Z ušetřených prostředků opatřil MNV v roce 1958 oplocení i dvoje vrata u budovy pro MNV, postavené v akci „Z“. V letech 1956-1957 pracovalo obětavě as 65 občanů (podle dokladu v obecním archivu). Ve dnech 24. a 25. května 1958 vyhlášena brigáda na dostavbu budovy MNV.
Zahájení stavby Rozvodny elektrického proudu v roce 1956 :
Dne 21. října 1955 bylo provedeno místní šetření o odvodnění a odkanalizování objektu elektrické rozvodny a bytových jednotek podle rozhodnutí odboru pro vodní hospodářství KNV z 12. října 1955, zn. Vod/3664/55.
V roce 1956 začato bylo se stavbou Rozvodny elektrického proudu podle projektu vypracovaného v roce 1952 Energoprojektem m.p. Praha pro Energetické rozvodné závody n.p. v Praze s rozpočteným nákladem as 20 milionů Kčs, na pozemku č.k. 221 resp. 221/2 o rozloze 5,01 06 ha (při zastavěné ploše 0,4903 ha).
Stavbu, tj. stavební část provedl n.p. Stavba silnic a železnic v Č. Brodě, montážní část Energovod n.p. v Praze.
Rozvodna se skládá ze tří částí, venkovní pro 100 kW, vnitřní pro 35 kW a 22 kW. Rozvodna přeměňující vyšší napětí na nižší bude zásobovat zdejší oblast, hlavně měnírny státní dráhy, vysílací stanici a ostatní průmyslové podniky obce. Rozvodna je automatická, takže k obsluze postačí 9 osob včetně vedoucího.
Transformátor :
Koncem roku 1956 (dopisem na Rozvodné závody Praha 7, Partizánská 7a) dožadoval se MNV přemístění transformátoru stojícího na křižovatce silnic, který znemožňuje výhled a při stoupající dopravě zvyšuje možnost vzniku nehod. Transformátorem prochází v obci vedení dvou vysokých napětí, které překáží dopravě a místní síti elektrického vedení. Mimo to budova MNV, nově vybudovaná je transformátorem a vysokým vedením k němu stísněna a vzhledově ruší střed obce.
Přejmenování Podniku Okresního svazu spotřebních družstev :
Podnik Okresního svazu spotřebních družstev ve „starém cukrovaru“ byl od 1. ledna 1956 přejmenován na Velkoobchodní základnu okresního svazu spotřebních družstev a od 1. října 1956 na „Družstevní potravinářský velkoobchod“ krajského svazu spotřebních družstev v Praze – oblastní závod č. 5 – Č. Brod – Liblice. Od 1 dubna 1958 měl podnik název „Spojený velkoobchod“ v kraji Pražském, závod 0113 Č. Brod – Liblice. Majitelem objektů těch byl cukrovar v Českém Brodě.
Výstavba pekáren :
Dne 26. ledna 1956 bylo komisionelní jednání o umístění pekáren a prohlídka staveniště provedena 1. března 1956. V měsíci září roku 1957 zahájena byla stavba strojních pekáren Jednoty LSD na poz. Č.k. 221. Původně byla projektována stavba jako pekárna jednopecová a později, po rozšíření nároků na investora, pro zajištění většího okruhu zásobování pečivem, byl projekt změněn na pekárnu dvoupecovou. Vnitřní zařízení v největší míře mechanizováno stroji tuzemské i zahraniční výroby. Podle projektu stavba obsahuje vlastní objekt pekárny a ubikace pro 20 až 22 pracovníků, vše s ústředním vytápěním. V nádvoří je pamatováno na potřebnou mycí plochu a též na odvodnění pozemku o rozloze 72 arů na p.p.č.k. 221 resp. 221/3 při silnici z Č. Brodu do Klučova.
Oslava 25.letého trvání liblické vysílačky 27. X. 1956 :
Oblastní správa radiokomunikací Praha – vysílací stanice Liblice spolu se závodními výbory ROH uspořádala v sobotu dne 27. října 1956 o 9. hodině v sále Závodního klubu spojařů v Praze 12, Stalinova 40, oslavu 25. letého výročí zahájení provozu 120 KW vysílače Praha I s tímto programem :
11.15 h. Odjezd zvláštními autobusy do Liblic
12.30 h. Zahájení interní slavnosti s občerstvením a prohlídkou vysílače a výstavky
17.30 h. Odjezd autobusy do Prahy
19.30 h. Estráda Čst. televize ve velkém sále Závodního klubu spojařů v Praze
V článku Vesnických novin Českobrodského okresu č. 53 z 23. listopadu 1956, pod heslem „Rudý prapor ministerstva spojů v Liblicích“ je o tom napsáno :
„Letos 27. října tomu bylo 25 let, kdy jsme prvně slyšeli naši liblickou vysílačku. Od té doby se neodmlčela. Pracovníci, k tomuto jubileu, vypočetli, že absolvovali 200 000 pracovních hodin. Zaměstnanci mají svou vysílačku rádi a podle toho se o ni starají. Odborníci se o jejich práci vyslovili s uznáním a potvrdili, že vysílač bude tak dobře, jak slouží již 25 let, sloužit ještě dlouho a to jen díky poctivé a svědomité obsluze a údržbě. Spolu s vysílačkou slavilo jubilem 7 pracovníků, ss. Jelínek Rudolf, Halamka Josef, Pospíchal František, Štoll Štěpán, Paclt Josef, Musil Josef, Lojda Tomáš, kteří pomáhali vysílač stavět a montovat a nalezli v něm trvalou existenci: Jeden z nich, s. Paclt pracoval na jeho stavbě jako tesař a dokázal se vyškolit na zkušeného odborníka. Všichni tito soudruzi byli za svou věrnost odměněni. V jubilejním roce dosáhl kolektiv vysílače významných úspěchů. Ve II. Čtvrtletí dostal čestné uznání II. Stupně a ve III. Čtvrtletí byl odměněn Rudým praporem ministerstva spojů a svazu ROH. Připojujeme se ke gratulantům a přejeme do další práce mnoho úspěchů v nerušeném vysílání“ dodává redakce a k tomuto blahopřání připojuje se – byť i opožděně – kronikář.
Archeologický nález :
Dne 10. března 1958 byl na staveništi nové vysílací stanice v katastrálním území Liblic při výkopu objeven hrob z něhož byly vyndány částečné kosti a bronzové ozdoby. Nález byl hlášen ve 13.20 hod. Podlipanskému muzeu dělníkem Ladislavem Pospíšilem z Kostelce nad Černými lesy, č.p. 615. Ředitel uvedeného musea Dr. Karel Bednařík zjistil neprodleně na místě nálezu, že kostra ležela asi 200 cm pod nynějším povrchem a podle kompasu pak, že byla položena hlavou k severu a nohama k jihu. Tvář měla obrácenou k východu. Kostra byla dlouhá od hlavy k patě 165 cm. Na levé noze byl velký náramek a nahoře u levého ramene byla spona. Na každé ruce byl jeden náramek. Další spona ani náramek nebo nějaké jiné ozdoby nebyly nalezeny. Stejně tak nebyly v hrobě nalezeny střepy nějaké keramiky. (Zpráva z archivu Podlipanského musea).
Úprava bývalého hostince :
Na podzim roku 1958 byl adaptován sál býv. hostince Josefa Hybeše, budoucího to kulturního domu, pro kulturní a sportovní účely. Tyto úprava byla výsledkem jednání MNV s majiteli býv. hostince, Josefem a Annou Hybešovou, které se vleklo od konce roku 1956, kdy byla se strany MNV navrhována možnost odevzdání buď celého objektu nebo jen sálu a přísálí do bezplatného nájmu na dobu 50 let při převzetí péče o nutné opravy a provedení případných adaptací MNV s předběžným souhlasem majitelů či jejich dědiců, při čemž pronajímání sálu organizacím by prováděl MNV, který by pečoval o úklid a otop. Sál a předsálí odevzdáno do péče „Osvětové besedě“ v Libliích.
Přístavba v Zemědělské technické škole :
V roce 1957 byl rozšířen internát Zemědělské technické školy přístavbou v jižním křídle nákladem as 1,250 000 Kčs. Stavbu provedl Okresní stavební podnik v Českém Brodě jako rozšíření objektu č.p. 145. Přístavbou, která je půdorysných rozměrů 23.55 m x 13.60m získána obytná plocha 528 m2. Budova má souterrain, zvýšené přízemí, I. a II. patro. Dne 1. července 1957 byla přístavba odevzdána provozu. Je vybavena sociálním zařízením (sprchovými lázněmi a umyvadly a společenskou místností). Vlastní ubytovací provoz zahájen byl 1. října 1957. (Podle relace správy ZTŠ – Semináře). Byty v budově ZTŠ (semináře) jsou vyňaty z hospodaření MNV.
Žádost obce Liblice o vyasfaltování průtahů obcí :
MNV žádal dne 4. července 1956 Správu státních silnic v Českém Brodě o vyasfaltování státní silnice II. třídy v průtahu obcí směrem ke Lstiboři a k Bylanům se spojkou se státní silnici I. Tř. u Přistoupími s odůvodněním, že vozovka je ve špatném stavu, zviřován prach, omezeno větrání bytů – obec je postavena na močále. Většina bytů je vlhká, zapáchá stuchlinou – vyskytuje-li se houba, nutno větrat špatným větráním a stálým prachem je ohrožováno zdraví občanů, zejména dětí.
Voda ve sklepích v červenci r. 1958 :
V měsíci červenci roku 1958 vnikla do sklepů některých domů voda po deštích provázených bouřkami. V domě č.p. 47 vnikla voda i nad podlahu obytných místností do výše 15 cm. Vodu odčerpal místní požární sbor.
Zemědělství :
Janečkovu usedlost převzala Výzkumná šlechtitelská stanice (státní statek) v Liblicích a tím se založení JZD spíše oddálilo než přiblížilo. Leč výsledky hospodaření některých JZD a výhody, kterých členové jejich požívají, zejména pak zabezpečení důchodové při kvačícím stáří a v případě nemoci a trpělivé přesvědčování váhavců vesnickou organizací KSČ o tom, že zvyšování životní úrovně nás všech závisí na plnění státních plánů dodávek a to zemědělskou velkovýrobou, daly u několika soukromě hospodařících zemědělců uzráti přesvědčení, že je v jejich vlastním zájmu změniti postoj k družstevnímu hospodaření a tím i k socializaci vesnice.
Příkladem toho byli manželé Jindřich a Marie Štemberkovi, vlastníci zemědělské usedlosti č.p. 3, kteří, jakožto soukromě hospodařící zemědělci byli uváděni za vzor všem ostatním jak co do plnění dodávek, tak svým poměrem k práci a kladným poměrem k práci a kladným poměrem k socializaci vesnice.Naproti tomu i z hospodáře Josefa Havelky z č.p. 39, jehož hospodaření bylo předmětem satiry v č. 6 – ročníku II. Liblických novin , vykrystalizoval svým pochodem družstevník, zkrátka se Šavla stal se Pavel, který pak i ty ostatní, ať „plniče“ dodávek či „neplniče“ pomohl obrátiti na „družstevní víru“, zvláště pak když MNV uvažoval o odebrání půdy těm, kteří své závazky neplní nebo plniti se nesnaží.
Tak uběhl rok 1956, v němž se již u některých soukromě hospodařích rolníků začala jeviti ochota k založení JZD (Marie Relichová, Anna Vedralová, u Štemberků), přišly nové volby do MNV v roce 1957 a nový MNV spolu s vesnickou organizací KSČ získal zprvu víc jak polovinu soukromě hospodařících zemědělců a strhnouti další polovinu nebylo již tak nesnadné.
A tak co sto bludných věků hodlalo i v Liblicích zvrhla doba. Ve středu dne 28. srpna 1957 konána byla – pro život obce historická – veřejná schůze s jedním bodem programu :
Ustavení jednotného zemědělského družstva v Liblicích v pohostinství „Jednota“, č.p. 20. Jednání začalo ve 20 hodin. Přítomno bylo 23 členů z 26 přihlášených.
Ve schůzi představenstva JZD dne 14. března 1958 byl za přítomnosti zástupce ONV Č. Brod, s. Josefa Svobody projednán a doplněn domácí pracovní řád. Pracovní doba stanovena takto :
V rostlinné výrobě : v létě od 7 do 11 hodin a od 13 do 17 hodin
V zimě od 7.30 hod. do 11 hodin a od 13 hod. do 16 hodin
V kravíně : od 4.00 do 6.30 hodin a od 15 do 19 hodin
U vepřů a prasnic : od 5.00 do 7.00 hodin a od 17.00 do 19.00 hodin
U koní : od 4.30 do 6.30 hodin, od 7.30 hod. (vyjíždky) do 11.30 hodin a od 18.30 do 20.00
hodin, od 13.30 hodin až do (potřeby)
V kanceláři : v létě od 7 do 11 hodin a od 13 do 17 hodin,
v zimě od 7.30 do 13.00 hodin se zřetem na úsporu topení
Předseda bude v kanceláří 2krát týdně a to v úterý a v pátek od 19 do 20 hodin.
První společné dožínky :
V neděli dne 7. září oslavilo JZD své první společné „Dožínky“. Účastníci shromáždili se u stohu (u „Havírny“), odkud vyšel ve 14 hodin průvod s alegorickým vozem ulicí „Bylanskou“ k pohostinství „Jednota“, kde průvod očekávala hudba. Člen JZD František Bičák jako nejstarší kočí vezl alegorický vůz; na něm provozovali členové JZD „hudbu“ na různé nástroje (harmoniky mužů, trubky žen s bicím doprovodem), mezi nimiž dominovala žena v masce „báby“. Když dospěl průvod k pohostinství, odevzdala tato „bába“ kytice z klasů a polních květin předsedovi JZD, jenž poděkoval všem družstevníkům i ostatním brigádníkům za práci ve žních. Družstevníci i ostatní občané dali se do tance před pohostinstvím či hospodou. Rozdávaly se tam koláče, byloť ji několik košů připraveno. A pak přišlo to hlavní – hostina v sále hospody. A jedli, pili, hodovali, dobrou vůli spolu měli. Byl sněden 1 čuník o váze as 120 kg, 500 kousků dortů na to, vypilo se piva, vína a likérů asi za 1500 Kčs. Po hostině tančilo se do 3 hodin ráno.
Začátkem měsíce října 1956 očesaly členky VŽ asi 60 kg jablek v zahradě Výzkumné a šlechtitelské stanice, která je věnovala na dětskou nadílku.
Mikulášská zábava :
Dne 8. prosince 1956 večer ožil sál pohostinství „Jednota“ v Liblicích přičiněním VŽ taneční mikulášskou zábavou s tombolou.
Do tomboly zakoupeny silonové dámské punčochy, 1 pár domácích střevíců a 1 pánská šálka. Háčkovanou stolní pokrývku věnovala s. B. Herinková a 1 kg salámu s. B. Dvořáková.
Vojenská hudba hrála zdarma, pro ni byla připravena večeře. Program s Mikulášem a čertem obstarali členové vojenské posádky. Za vstupné 6.- Kčs se účastníci velmi dobře pobavili i čistý výtěžek 1032.76 Kčs byl slušný.
Den dětské tvořivosti 24. II. 1957 :
Z podnětu MVNF uspořádal VŽ za účasti místního DV Jednoty LSD a místní skupiny ČSM i s. Rudolfa Jelínka „Den dětské tvořivosti“ dne 24. února 1957. Soutěžily děti do 6 let o 4 ceny, děti od 6 do 9 let o 6 cen a děti od 9 do 12 let o 6 cen, děti přes 12 let o 1 cenu a všichni pak o několik dalších cen. K tomu účelu zakoupeny různé hračky, knihy, plnicí pera apod. v ceně 600.- Kčs. V přestávkách programů sehráli členové Místní skupiny ČSM maňáskové divadlo. Na vstupném, které bylo stanoveno pro děti 1.- Kčs a pro dospělé dobrovolné, bylo vybráno jen 129.- Kčs. Na úhradu výdajů bylo použito výtěžku s maškarního plesu, pořádaného dne 19. ledna t.r. Předměty dětmi vyrobené byly přeneseny do místnosti pohostinství „Jednota“ a tam vystaveny. Čtyřčlenná soutěžní komise zhodnotila práce dětí. Ceny (odměny) byly dětem odevzdány při oslavě Mezinárodního dne žen.
Mikulášská zábava 7.XII. 1957 :
V měsíci listopadu 1957 připravil VŽ „Mikulášskou zábavu“, která se konala 7. prosince t.t. od 19 do 2 hodin při hudbě kapelníka Dvořáka z Hořan.
Co pak měl letos Mikuláš v tombole? Říká nám to zápis ze schůze VŽ z 27. listopadu t.r. : 5 kg hrachu, 1 kg citronů, 1 lahev vína, 1 kasetu mýdla, 3 kg cibule, 1 salám, 1 bonboniera a 1 košíček na ovoce. Místní požární jednota překvapila příspěvkem 200.- Kčs.
Zdařilá zábava končila čistým výtěžkem 644.20 Kčs.
Československý svaz mládeže :
Na výroční schůzi v červenci roku 1955 byla funkce předsedy Místní skupiny ČSM odevzdána s. Evě Králové, která vedla tuto místní skupinu po dva roky. Ve výboru této místní skupiny pracovali zejména Stanislav Ležal, Josef Holub, Zdenka Marková, Jitka Rolečková a Blanka Jiroušková.
Za tohoto vedení pracoval opět estrádní soubor se členy vojenské posádky. Ani brigády nebyly zanedbávány. Soubor maňáskový pracoval do roku 1956.
Na výroční schůzi v roce 1956 byla zvolena předsedkyní opět s. Eva Králová. Účast v brigádách byla, avšak záznamy o ní se nezachovaly.
V roce 1957 převzal předsednictví s. Josef Holub, který projevil z počátku značnou iniciativu. Usiloval o obnovení divadelního souboru, což se mu nezdařilo. Teprve později podařilo se ustaviti pěvecký soubor s útvarovou skupinou ČSM.
Z únorového čísla (č.2) ročníku II. místního časopisu „Libličák“ se dovídáme, že občané se těšili na prvý ples ČSM, konaný dne 2. března 1957, k němuž zváni občané, aby přišli mezi mladé.
Dohlížecí výbor „Jednoty lidových spotřebních družstev“ (LSD) v Liblicích :
Krátce po zrušení druhé prodejny smíšeného zboží v domě pekaře Bohuslava Marka (č.p.81) v r. 1953 poukazovali občané libličtí na to, že jedna prodejna toho zboží pro Liblice nevyhovuje potřebě obyvatelstva. V roce 1957 se stala tato otázka naléhavou a MNV s DV uvažoval o zřízení prodejny v blízkosti tzv. „starého cukrovaru“. Z důvodů bytových i technicko-organizačních bylo zřízení stálé prodejny t.č. možné. Řešení nalezeno bylo zatímně zřízením pojízdné prodejny od 1. srpna 1958, která je zásobena veškerým potravinářským zbožím a vybavena moderně a hygienicky. S chladícím zařízením, takže občanům dostává se zboží čerstvého a řádně ošetřeného jako k kterékoli stálé prodejny. Stanoviště této prodejny je právě u „starého cukrovaru“ denně v době od 7 do 9 hodin.
Případ Josefa Popa, čili vrah mezi námi :
Vedoucí prodejny smíšeného zboží v Liblicích Josef Pop bydlel se svou manželkou v Kounicích (okres Č. Brod), odkud do Liblic dojížděl. Dne 22. prosince 1957 byl v této obci Kounice zavražděn vedoucí místní prodejny „Jednota“ Oldřich Hofman, který bydlel v Č. Brodě. Pátrání po pachateli trvalo skorem celý měsíc. Bylo zjištěno, že pachatelem je právě vedoucí prodejny „Jednoty“ z Liblic – Josef Pop, který po provedení vraždy v Kounicích odešel ráno do prodejny Jednoty v Liblicích, kde normálně prodával potraviny, přejímal chléb od pekaře apod. Za dne, kdy byl v prodejně, pálil boty , které nosil. Dále zahodil do studny u prodejny v Liblicích dýku, kterou zabil Hofmana v Kounicích.
V době od provedení vraždy 22. prosince 1957 do 22. ledna 1958 byl Pop dále v prodejně v Liblicích. Když se o případu hodně hovořilo, hlavně mezi místními lidmi z Liblic, kteří odsuzovali tento případ , Pop se s lidmi bavil o tom, nic mu nevadilo, když se občané vyjadřovali, že by bylo nejlépe, stahovati kůži tomu, do Hofmana zabil, nebo jinak své rozhořčení na jevo dávali. Takové výroky Pop zcela dobře snášel, přitakával občanům, že „je to lump“ kdo zabil Hofmana apod. Současně, v té době se v obci mluvilo o tom, že byla odcizena jedna plynová bomba paní Rollové. Případ se vyšetřoval bez výsledku delší dobu, až při šetření s Popem, týž se doznal, že bombu sám odcizil.
Největší rozruch v naší obci způsobil příjezd auta bezpečnostních orgánů, kteří nařídili čerpání vody ze studny na dvoře domů č.p. 60, kde je umístěna prodejna, aby bylo pátráno po věcech, které byly zahozeny do studny – šlo o dýku. Bylo to v měsíci lednu 1958, kdy Pop byl zatčen. Občané libličtí nechtěli věřit, že by Pop mohl vraždu spáchat – leč nakonec se dozvěděli pravdu, když se Pop doznal a po právu byl odsouzen na 25 roků odnětí svobody.
Událost tato působila otřesně a nezapomenutelným dojmem v srdcích všech občanů liblických. (Podle relace dodané s. Václavem Jiroutkem).
Po zatčení Popa převzal vedení prodejny zatímně František Bednář.
Stížnost na dodávku a jakost brambor a 7o piva :
Na podzim roku 1958 stěžovalo si občanstvo na opožděnou dodávku a nevyhovující jakost bramborů i na špatnou jakost 7o piva. DV v té věci zakročil a byla zjednána náprava.
Svaz československé požární ochrany – Místní jednota Liblice – (MJ ČSPO) :
Členové MJ ČSPO podle svého závazku na začátku roku 1955 (na schůzi dne 24. února t.r.) pracovali od začátku roku i s místními občany a za účasti MNV na dokončení nové požární zbrojnice tak, že mohla býti a také byla odevzdána MNV při oslavách 10. výročí osvobození naší vlasti Rudou armádou dne 8. května t.r. za přítomnosti předsedy ONV v Č. Brodě s. Bohuslava Nováka.
Dokončení nové zbrojnice vyžádalo si od členů MJ ČSPO 220 hodin brigádnické práce. I jinak oslavili členové MJ ČSPO toto významné výročí; na pomocných pracích při žních odpracovali 300 hodin, na výstavbě nové budovy MNV i jiných pracích úpravných 992 hodin, při žňových hlídkách v pohotovosti 322 hodin.
Vykonána byla 2 poplachová cvičení za účasti 75 % členstva.
Osvětová činnost však ochabla i získání nových členů nemělo výsledku.
Dne 24. dubna 1955 provedli členové MJ ČSPO ve 3 dvojicích preventivní protipožární prohlídku v obci.
Posvícenská zábava pořádána ve dnech 24. a 25. září 1955 měla malý výtěžek 107.- Kčs, z něhož byl na vánoční nadílku dětem věnováno 100.- Kčs.
Poplatek za stavění nočních hlídek požárně – bezpečnostních při zábavách stanoven na 20.- Kčs.
Na výroční schůzi dne 25. prosince 1955 byl zvolen výbor MJ ČSPO v tomto složení :
Karel Houžvička předseda, Antonín Fabián st. místopředseda, Václav Bureš jednatel, František Urban hospodář, Jaroslav Červinka osvětář, Jaroslav Polák matrikář, Jaroslav Moravec zbrojmistr, Josef Řezáč cvičitel, členové Zdeněk Vedral, Bohumil Roleček a František Drábek (č.p.68). Za revizory zvolení Jaroslav Rus a Václav Morava.
Do činnosti MJ ČSPO v roce 1956 vrhá stín neúspěch v získání nových mladých členů, zejména v propagační a osvětové činnosti.
Ihned na počátku roku v měsíci únoru musel výbor konstatovat úbytek 6 členů odhlášením přesídlených nebo starých. Na členské schůzi dne 14. března 1957 byl pro volbu do MNV nevržen za MJ ČSPO jednohlasně Zdeněk Vedral.
Organizační změna :
V měsíci dubnu roku 1957 došlo v rámci nové organizace požární ochrany k začlenění požárního sboru do Místní jednoty Československého svazu požární ochrany. Tímto opatřením se požární sbor vyčlenil z kompetence Okresní inspekce požární ochrany Rady ONV v Č. Brodě (OJ PO) a podléhá Okresnímu výboru Čsl. Svazu požární ochrany v Č. Brodě. Místní jednota ČSPO převezme pod své řízení požární sbor, při čemž předseda a velitel sboru budou odpovídat MNV za veškerou činnost, zejména pak za školení, výcvik a akceschopnost Místní jednoty ČSPO /požárního sboru).
Činnost v roce 1957 :
V roce 1957 byla vykonána 3 poplachová cvičení, z nichž jedno za účasti okresního velitele OPO a 45 % účasti členstva, dále 3 preventivní protipožární prohlídky domovní, z nichž jedna i za účasti člena SNB; při nich zjištěny závady na vrškách některých komínů a sepsán zároveň materiál na jejich opravu.
Dne 9. června 1957 byla otevřena nová požární zbrojnice v Lstiboři při slavnosti, které se zúčastnili též členové MJ ČSPO naší obce.
Nábor mladých členů MJ ČSPO neměl ani v tomto roce úspěchu, což nepříznivě ovlivnilo i kulturní činnost.
Dne 23. listopadu 1957 byla společně s místní Mysliveckou jednotou uspořádána taneční zábava, při níž získán výtěžek 503.- Kčs, z něhož pak Výboru žen darováno 250.- Kčs.
V následujícím roce 1958 byla vnitřní činnost MJ ČSPO v porovnání s předchozími léty nejslabší i také navenek se neprojevila. Snaha po získání dorostu do MJ ČSPO zůstává stále naléhavým problémem.
Tělovýchova a sport :
Hlavní činnost naší jednoty v roce 1958 byla v oddíle kopané, kde jsem se však neumístili tak, jak bychom si přáli a bude naším cílem dostat se na místo vyšší.
V zimních a jarních měsících se u nás hraje stolní tenis a zúčastňujeme se soutěží vypsaných OV ČSTV.
Iniciativní činnost členů revizní komise s. Oldřich Poláka a s. Josefa Schovance dává členům řadu podnětů ke zlepšení organizace činnosti správní, hospodářské a zajišťuje i další podporu naší jednoty od MNV a složek NF.
Výroční členská schůze schválila změnu názvu „T.J. Dynamo STS Liblice“ na „T.J.Sokol Liblice“ a v duchu staré osvědčené tradice bude jistě i naše tělocvičná činnost dělat čest tomuto novému jménu naší jednoty. Je třeba vytrval a pracovat!
Kultura :
Dne 10. února 1956 zajelo státní putovní kino do Liblic, kde byl v pohostinství „Jednota“ promítán film „Mistr Jan Hus“.
Jak ukazuje č. 3 „Nástěnných novin“ ručně kreslených z roku 1956, byly v roce 1956 vydávány zprvu ručně kreslené nástěnné noviny. Pak vydával MNV místní noviny pod názvem „Libličák“. Číslo 4 druhého ročníku těchto novin (v roce 1957) nese však již název „Liblické noviny“ a to na upozornění čtenářů, že „Libličák“ je sice vhodný název, ale trochu vulgární.
Obsah zachovaných čísel 1, 2, 3, 4 a 6 ročníku II. (1957) a úvodních ročníku III (1958) je vhodným doplňkem této kroniky.
Místní lidová knihovna :
V období let 1955 až 1958 hostí knihovnu požární zbrojnice upravená z bývalé obecní kolny v tak zvané „Nové ulici“, která dříve byl pronajatá „Mlátícímu družstvu“. Knihovna je umístěna v místnosti určené pro uskladnění drobných hasičských potřeb a materiálu. Umístění toto je rázu přechodného a nelze je označit za vhodné. V sousední místnosti v této zbrojnici, z níž se do knihovny vchází, určené původně ke schůzím Hasičské jednoty, byla zatímně až do poloviny roku 1957 úřadovna MNV, v kteréžto místnosti byly knihy půjčovány za poměrů dosti stísněných. Půjčovní dny byly každé pondělí od 19 do 21 hodin. Zlepšení situace nastalo po přesídlení MNV do nové budovy, takže knihovna měla k dispozici celé i sousední místnost.
V roce 1955 byla do MLK definitivně začleněna i knihovna „GK“, takže konce tohoto roku měla knihovna celkem 1175 svazků.
Jelikož knihovna „GK“ neobsahovala jen literaturu politickou, nýbrž i beletrii i jinou naučnou, bylo třeba ji roztříditi a to již podle schema rozdělení literatury, jak bylo uvedeno v deníku pro lidové knihovny, zavedeném ministerstvem kultury s platností od 1. ledna 1956 za současného zrušení deníku používaného v roce 1955. Knižní fond knihovny byl při tom zevrubně zrevidován, některé knihy v důsledku toho přeřaděny i vyřaděny. Pořízen byl nový jednotný přírůstkový seznam na tiskopise RPB 2272-5-56.
Tato veliká práce byla skončena v polovině roku 1957 a knihovně dostalo se základní a přehledné pomůcky vyhovující požadavkům statistickým i předepsané administrativy. Mimo to pořízeny pro každý druh literatury podrobné seznamy a upraven kartotékový seznam knih podle jmen spisovatelů.
Podzimní činnost zahájila MLK v r. 1957 dne 11. listopadu. Od 1. ledna 1958 zaveden nový „Výpůjční řád“. Doplatky za překročení výpůjční lhůty 14 dnů, vybírané dosud v dobrovolné výši, byly nahraženy pevnými i progresivními sazbami. Čtenářská obec přijala toto opatření s plným porozuměním.
Opatření toto se osvědčilo, neboť počet výpůjček v roce 1958 stoupl proti roku 1957 na téměř trojnásobek. Koncem roku 1958 vykazovala knihovna 1598 svazků,čítajíc v to i 163 knih a brožur v knihovně příruční.
Knižní fond vznikl jednak dík zvýšeným dotacím od oddělení kultury ONV v Č. Brodě (v r. 1956- 300.- Kčs, v r. 1957 – 350.- Kčs, v roce 1958 – 550.- Kčs) dále dary ONV v Č. Brodě, KNV v Praze, ministerstva školství a kultury, MNV Liblice a dary čtenářů, z nichž největší byl dar s. Růženy Rovné (20 knih, jednak možností nákupu knih z peněz získaných z doplatků za překročení výpůjčních lhůt. Knižní fond koncem roku 1958 dosáhl hodnoty 18 263.67 Kčs.
Koncem roku 1956, dne 15. prosince, uspořádala MLK dětskou besídku s výstavku knih v malém sále pohostinství „Jednota“ v Liblicích, v níž Dr. Václav Klapka s plním pochopením dětské psychologie zaměřil svůj výklad na upoutání zájmu dětí na knihy hodnotné a pro ně vhodné, když před tím vzbudila veselost odpověď dětí na dotaz, které knihy mají nejraději – byly to pohádky, knihy „zamilované“ a dobrodružné. Po zmíněném výkladu následoval krátký program recitací básniček a úryvků z pohádek.
Od zamýšlené besídky s dospělými bylo upuštěno pro nezájem čtenářů, který lze přičísti na vrub nedostatečného otopu místnosti, v níž zamýšleno besídku pořádati.
V dalších letech omezila se knihovna v tomto směru na diskusi o knihách se čtenáři v půjčovních hodinách.
Zdravotnictví :
12. dubna 1955, vynikající americký virolog Jonas E. Salk uveřejnil objev vakcíny proti obrně. ČSR je první zemí na světě, která provedla očkování dětí proti obrně touto vakcínou, zdokonalenou výzkumy sovětské lékařské vědy.
V měsíci květnu roku 1956 zahájila činnost nová Okresní veterinární nemocnice ambulantním ošetřováním velkých i malých zvířat denně od 10 do 12 hodin mimo sobotu. Dopravu pacientů obstará nemocnice svým nákladním autem za režijní poplatek.
Za ustájení velkých zvířat je poplatek 10.- Kčs, za malá zvířata 8.- Kčs, drobná zvířata 6.- Kčs denně. (telefon 375).
Československý červený kříž (ČČK) :
Místní skupina Československo červeného kříže v Liblicích byla ustaveny dne 14. dubna 1958 v sále“Pedagogického semináře pro výchovu učitelů zemědělských a lesnických škol“ v Liblicích a to u příležitosti přednášky MUDr. Josefa Ledeče na téma „zdravé a nemocné srdce“ pořádané Výborem žen při MNV v Liblicích u Č. Brodu. Na této schůzi byli zvoleni jednomyslně členové přípravného výboru místní skupiny a to :
Milada Jiroutková předsedkyně, Anna Kořínková místopředsedkyně, Ing. Josef Kapička jednatel, Františka Drábková pokladní, Valerie Ruchařová a Vlasta Semerádová revizorky.
Československým červeným křížem uspořádaným byly dvě zdravotní přednášky, první MUDr. Rudolfa Svobody (z popudu VŽ) dne 26. dubna 1958 o očkování proti dětské obrně a dětských nakažlivých nemocech (tedy ještě před ustavením místní skupiny a druhá pak MUDr. Františka Paďourka o významu socialistického zdravotnictví dne 20. října 1958 v místnosti Semináře, za účasti 100 osob.
Správa obce :
Koncem března 1959, před velikonocemi množily se stížnosti, že dobrá a těžká práce našich zemědělců, kteří se přičinili o zdolání jarních prací v poměrně příznivém počasí je znehodnocována nedbalostí či škodolibostí jedinců. Rada MNV vydala proto, vyhláškou místním rozhlasem, zákaz vypouštění všeho domácí zvířectva na volná prostranství, hlavně hus a slepic, které v oblasti obce ničí zasetou úrodu. K zjištěným případům, že děti poškozují úrodu běháním po polích jako i hospodářské stroje ponechané v polích (nemohou býti totiž denně dopravovány do hospodářství pro značnou vzdálenost po špatných cestách) dokonce i některá zařízení vysílače (izolátory), žádala Rada MNV občany, aby sami pomohli odstraniti tyto nešvary, jimiž trpí celé obec a naše společnost s důtklivou připomínkou, že za takové jednání dětí budou voláni k odpovědnosti rodiče, jak co do náhrady škody,tak i co do potrestání podle příslušných zákonů.
K zlepšení vzhledu a čistoty obce vyzvala Rada MNV občany k úpravě okolí jejich domů a zakázala z důvodů zdravotních i vylévání špíny a různých splašků do silničních příkopů i na vozovku. V době sucha nutno silnici kropiti jen čistou vodou.
V roce 1959 napočteno 813 obyvatel trvale v obci přihlášených. Z toho 296 mužů, 321 žen, dětí do 15 let 196. Z dětí do 15 let bylo chlapců do 6 let …. 35, nad 6 let … 62, z děvčat do 6 let bylo 33 a nad 6 let …. 66, tedy poměr celkem vyrovnaný.
Do Liblic se přistěhovalo : 16 mužů, 14 žen, celkem 30
Z Liblic se odstěhovalo : 14 mužů, 12 žen, celkem 26
Místní hospodářství :
Dnem 1. ledna 1959 odhlásil zahradnickou živnost Jaroslav Hušek z č.p. 144.
Podle rozhodnutí Rady ONV v Č. Brodě ze dne 7. ledna 1959 (Zn. MN-8950-9562-1958-75) nebylo vyhověno žádosti Terezie Ševčíkové z Liblic č.p. 46 z 5. října 1958 o prodloužení oprávnění k provozování licence brusičské a deštníkářské na rok 1959 z důvodu, že uvedený způsob činnosti odporuje zásadám socialistické společnosti.
Výstavba obce :
Dlouho toužebně občany liblickými očekávaná úprava silnice průtahem obce na vozovku asfaltovou stala se skutkem. Vyasfaltovaná byla silnice od „starého cukrovaru“ (č.k.273/1,272) kolem Zemědělské technické školy směrem ke Lstiboři (č.k.259 a 257/1) téměř až k mostku přes potok Přistoupímku, dále silnice k Bylanům až přes katastrální hranici (č.k.260) a část silnice k Přistoupimi (č.k.264/1) až před dům č.p. 108.
S pracemi začato bylo 4. března 1959 předběžnou úpravou krajnic. Práce byly však přerušeny a prováděny pak v letních a podzimních měsících za částečně uzavřeného provozu. Úprava, skončená 23. října 1959, je solidní, provedená dvojitým těžkým vsypným asfaltovým způsobem na celkové ploše 7250 m2, nákladem as 200 000 Kčs. Tímtéž způsobem provedena též silnice k novému vysílači. Na vyasfaltování toužebně dále čeká silnice průtahem obce přes náves (č.k. 247/2, 251).
Zahájení zkušebního provozu nové vysílací stanice :
Dne 1. května 1959 zahájila zkušební vysílání nová vysílací stanice v Liblicích. Budiž zde k tomu citován článek z časopisu Lidová demokracie z 29. dubna 1958.
„V Liblicích u Č. Brodu vyrůstá budova nového vysílače, který 1. května příštího roku vyšle do éteru program stanice Praha I a nahradí nynější vysílací zařízení liblické požadavkům, dnešního provozu již nevyhovující. Bude mít vyšší výkon a bezporuchový provoz. Nový vysílač má totiž podvojné zařízení a v případě náhlé poruchy je možné použít vysílače rezervního, zatím co dnes se v takovém případě musí vysílání třeba i na několik minut přerušit. – Jinou výhodou je hospodárný provoz. Nový vysílač je vybaven klimatizačním zařízením, které udrží konstantní teplotu a navíc umožňuje vytápění budovy ztrátovým teplem. Odpadnou tudíž tepelné zdroje.
V těchto dnech se dokončuje hrubá stavba hlavní a pomocné budovy, které budou co nevidět pod střechou. Koncem roku začne montáž vysílacího zařízení. Rychlé pokračování stavby závisí v současné době na dodávce vzduch. potrubí ze závodů Rudých Letnic. V hlavní budově bude vysílací sál, rozvodna vysokého napětí a sociální zařízení pro zaměstnance, šatny, sprchy, klubovny apod. V pomocné budově se umístí garáže a sklady. Zkušební vysílání potrvá as 2 měsíce a pak začne pravidelný provoz na vlně 472.2 metru. Předpoklad je, že vysílač obsáhne území celých Čech“
Úpravy domů :
Od 1. ledna 1959 byl za základě smlouvy s majiteli (kterou však majitelé neuznali) upraven zvláštní vchod do přesáli a sálu býv. hostince Josefa Hybeše č.p. 94 a místnosti tyto odevzdány Osvětové besedě. Sál jako tělocvična byl určen pro místní obyvatelstvo, žáky Zemědělské technické školy a členy posádky VS.
Uvedení do provozu rozvodny elektrického proudu :
Od 19. listopadu 1959 byla naplno uvedena do provozu Rozvodna elektrického proudu.
Změny držebnosti :
Pro Uhelné sklady v Č. Brodě byly zabrány pozemky severně od železniční stanice Č. Brod, též i část pozemku p.p.č.k. 172/4 v k.ú. obce Liblice ve výměře 80 m2 (17. července 1959).
Přeměna Výzkumné šlechtitelské stanice na Školní statek :
Školní statek ZTŠ vznikl převzetím objektu Výzkumné šlechtitelské stanice 1. ledna 1959 s výměrou 158.68 ha (orné 156.75 ha). Na podzim roku 1959 převzal Školní statek (š.s.) 79.76 ha zemědělské půdy (orné 77.89 ha) od ředitelství ČSSS v Českém Brodě z farmy v Klučově, tedy 31. prosince 1959 má výměru 238.44 ha (z toho 234.64 ha půdy orné).
Převzetí JZD Liblice, o něž se jedná, zvětšil by se rozsah zemědělské půdy š.s. na vyhovující výši podle směrnic ministerstva zemědělství a lesního hospodářství (MZLH) as na 400 ha a byl by v obci jeden socialistický sektor.
Dlouho bylo o věci v družstvu uvažováno až členská schůze dne 13. listopadu 1959 souhlasila, v počtu 20 členů pro a 6 členů proti, s odevzdáním družstevního hospodářství školního statku při usnesení, že bude vysvětleno přesné finanční vypořádání mezi š.s. a JZD a členy a ve věci sociálního zabezpečení členů. Tím však celá záležitost ještě vyřešena nebyla (o věci jednalo též plénum MNV dne 26. listopadu 1959). Na uvedené členské schůzi byla projednána žádost silniční údržby, aby JZD dodalo potah s vozkou nebo traktor s traktoristou pro sypání silnic škvárou při náledí. Usneseno, že se budou pro tuto práci družstevníci střídat a to každý den. Dále bylo usneseno (odhlasováno), že členům družstva bude práce na řepě honorována 8 PJ a nečlenům částkou 140.- Kčs.
Lidová myslivecká společnost (LMS) :
Členy LMS v roce 1959 byli : Hybeš Antonín, Hybeš Jaroslav, Řezáč Václav, Chybný Josef, Relich Josef, Schovanec Josef, Procházka Vlastimil, Hybeš Bohumil, Vedral Václav. Funkci hospodáře zastával s. Semerád Ladislav, funkci důvěrníka zastával s. Kubásek Josef z Českého Brodu, kterého jmenoval ONV Český Brod. Jako hosté LMS byli Procházka Josef, Roleček Bohumil a Havelka Josef..
Rok 1959 byl pro naši myslivost nepříznivý. V důsledku postřiku řepy dotykovým jeden zhynula většina zvěře srstnaté i pernaté. Stav zajíců klesl na normu a u koroptví hluboko pod normu a proto byl na celém Českobrodském okrese zakázán odstřel zajíců i koroptví, který byl změněn v odchyt. Odchyt koroptví nebyl proveden jelikož se chytači nedostavili.
Konaly se hony 3 na bažanty a na dodávku bylo odevzdáno 13 kohoutů.
Ze škodné, srstnaté i pernaté bylo odstřeleno 29 kusů.
LMS Liblice odpracovala v obci i u JZD 320 brigádních hodin. Za LMS pomáhali při dětském dni (MDD) v obsluze „střelnice“ s.s. Semerád Ladislav, Hybeš Bohumil, Roleček Bohumil s Jiroutek Václav.
Lidová myslivecká společnost Lstiboř – Bylany – Liblice zařídila trávení vran; upozornila proto několikráte vyhláškou rozhlasem všechny občany, zvláště děti, aby nesbírali a neničili vajíčka ani na ně nesahali, neboť jsou nastražena a prudce jedovatá.
Československý svaz požární ochrany – Místní jednota Liblice :
V roce 1959, po provedené revizi počtu členstva čítá MJ ČSPO je 24 členů, vesměs mužů. Čtyři členové vykonali preventivní prohlídku budov a zjištěné nedostatky v budovách a zařízeních JZD byly oznámeny OV ČSSPO v Českém Brodě.
Bylo provedeno cvičení se stříkačkou a 13 cvičných jízd autem.
Výzbroj doplněna dvěma kusy hadic C po 20 m. Při žňových hlídkách odsloužili členové 248 hodin. Při výstavbě kravína JZD Liblice vypomohli členové 75 pracovními hodinami a při žňových pracích v JZD a ve š.s. ZTŠ 295 pracovními hodinami.
Snaha po doplnění MJ ČSSPO mladými členy, pokud se týče získati nové členy, nesetkala se s úspěchem.
V měsíci únoru uspořádán byl obvyklý ples v sále místního pohostinství „Jednota“ při hudbě kapelníka Jaroslava Slavíčka s tombolou.
Místní lidová knihovna :
V roce 1959 znamená knihovna vzrůst knižního fondu na 1683 svazků včetně 215 svazků knihovny příruční v hodnotě 19685.48 Kčs. Přes to, že proti roku 1958 stoupl počet čtenářů z 96 na 137, zvýšil se počet čtenářů jen nepatrně (ze 1731 na 1775). Podařilo se získati mládež, která však si půjčuje rozumně, aby četba nebyla na újmu povinného učiva. Oživení fondu knihovny stačí jen udržet starší čtenáře, kteří již převážnou část beletrie přečetli i když četbu opakují.
Poměrně značný počet televizorů v obci (přibližně na každém druhém domě), které odvádějí četné čtenáře od četby, značná odlehlost některých části obce, možnost vypůjčování knih v závodních knihovnách pracujících i růst knižního fondu soukromých knihoven snižuje podstatně možnost zvýšit počet výpůjček, nehledě k malému zájmu o literaturu zemědělskou.
Vzrůst knižního fondu umožnila především dotace odd. kultury ONV Č. Brod v částce 550.- Kčs a jeho dary dále dary příležitostné složek NF (Výboru žen při MNV Liblice, DV Jednoty LSD Liblice, Místní odbočka svazu československo-sovětského přátelství i soukromníků (největší dar od Jana Hollase) 11 svazků spisů J.V. Stalina, konečně i vyšší příjem z půjčovného a doplatků.
Dne 11. července 1959 vykonala revizi knihovny okrsková knihovní inspektorka s. Vilma Krejčová, knihovnice z Přistoupimi.
V mezích skrovných možností zavedena byla nástěnná informace čtenářů o knižních novinkách, o aktualitách v písemnictví a relacích o životě spisovatelů, vhodnou pomůckou byly i „Metodické listy“ pro knihovníky místních lidových knihoven, vydávané příležitostně kabinetem metodické pomoci OLK a odboru školství a kultury Rady ONV v Č. Brodě. O knihách besedováno se čtenáři v půjčovních hodinách. Knihy půjčovány i v době školních prázdnin.
Hlavní energetik :
Hlavním energetikem v obci byl ustanoven s. Bohumil Šedina.
Doslov kronikáře
Zápisy v této knize Kroniky obce Liblice byly psány v konceptu v letech 1959 až 1963. Zápisy čistopisné byly napsány v letech 1964 a 1965 a příslušné rejstříky sestaveny za obětavé pomoci pracovníků Pobočky okresního archiv a Podlipanského muzea v Č. Brodě ss. Dr. Karla Bednaříka a profesorky Věry Havelkové z valné části již po přesídlení kronikáře z Liblic (12. února 1965) do Domova důchodců Hradec (Hačka) v osadě patřící do obvodu Místního národního výboru, katastrální obce Černé Voděrady.
Jmenovaným pracovníkům, jakož i všem kteří mne v kronikářské práci svým vzácným porozuměním podpořili vyslovuji upřímný dík.
V Hradci dne 8. září 1965
Ing. Jaroslav Ulrich
