Kronika 1945 -1954
Pamětní kniha obce Liblice II.
Úvod
Původní „Kronika obce Liblice u Českého Brodu“ byla zpracována a napsána ředitelem školy P. Kuklou z Českého Brodu. Podle sdělení Ing. Josefa Benedikta, t.č. bytem v Českém Brodě, Stalinova, č.p. 612, byla psána do roku 1934. Kronika tato byla neznámým způsobem ztracena.
Ing. Jaroslav Ulrich kronikář, narodil se ve Vysočanech jako syn učitele. V roce 1921 dokončil studium na Českém vysokém učení technickém. Poté nastoupil do služeb Československých státních drah. Později pracoval na ministerstvu dopravy na vedoucím místě. Z důvodu špatného zdravotního stavu z 1. světové války odešel předčasně do invalidního důchodu. Poprvé se oženil v březnu 1945. Žena zemřela na tuberkulózu v září 1951. Vyměnil byt s Františkem Vávrou zdejším občanem za dům. V dubnu 1952 se žení podruhé.
Stromy památkově chráněné :
V naší obci jsou památkově chráněny, jakožto hodnotné, tyto stromy.
Řada topolů a starých vrb od mostku u „starého cukrovaru“ ke Klučovu. U samoty Chodotína (Tůmova) chrání občan Hejný dvě lípy malolisté (objem 1.0 m a 2.20 m) též vysoký jasan (objem 1.80 m). U Nouzova nad rybníkem 6 starých vrb. Naproti zemědělské technické škole, v parku školního statku (u kapličky P. Marie) stará linda (objem 3.00 m). U chodníku před konírnami školního statku při silnici ke Lstiboři 6 starých lip (objem 2.40 m, 2.90 m).
Pomníky :
Náves nevalně zdobí železný kříž na kamenném podstavci s letopočtem 1858 s okolní malou zahrádkou, u zvonice sloupu (sloup zhotoven St. Belzou) z umělého kamene s dřevěnou stříškou pro zvonek, který byl rekvirován německými okupanty. Jeho funkci nahrazuje místní rozhlasové zařízení případně siréna. U severního cípu parku školního statku stojí dosud kamenný pomníček se soškou P. Marie s malou zahrádečkou, postavený v roce 1890 na místě smrtelného úrazu ženy spadnuvší z vozu.
Pomník padlým v 1. sv. válce v obci není.
Hranice katastru – pomístné názvy :
Na západní straně hraničí svým katastrem s městem Český Brod v délce as 3.96 km až na sever přes státní dráhu, kterou ve stanici Český Brod přetíná v km 376.56 (staniční trati od České Třebové) a to k cestě p.p.č.k. 279/1; odtud přechází kat. hranice do sousedství obce Štolmíře, vzdálené 3.5 km, v délce as 0.62 km, v oblasti pomístného názvu „U zlámaného kříže“. Na severu stýká se naše obec katastrálně s obcí Kounice, vzdálenou 4 km, v oblasti s pomístným názvem „Vrabčí vinice“ a to v délce as 0.76 km. Na severovýchodě je katastrálním sousedem naší obce obec Klučov, vzdálená necelé 4 km, jejíž kat. hranice jdoucí jižně pod vrchem „Zálužník“ o nadmořské výšce 283 m, dlouhá celkem as 4.95 km, přetíná státní dráhu v km 375.2 jejího staničení od České Třebové, od níž na sever až k silnici z Českého Brodu do Klučova (p.p.č.k. 286) je oblast pomístného názvu „V slatinách“; dále na sever nesou pozemky pomístný název „Na varhánkách“, na vrchu zvaném „Beránek“, vysokým 242 m nad mořem. Východním kat. sousedem naší obce je obec Lstiboř, vzdálená necelé 2 km se společnou hranicí v délce as 2.97 km. Jižně od silnice z Liblic ke Lstiboři (p.p.č.k. 257/1) směrem ke kat. hranici říká se „Na okřínku“, směrem pak obce a v obci „Na obci“. Na jihovýchodě hraničí naše obec katastrálně s obcí Bylany, vzdálenou 3 km, v délce as 1.65 km, hranice tato obezírá oblast s pomístným názvem „Na šancích“, ohraničenou na jihu kat. hranicí s obcí Přistoupim, vzdálenou 2.5 km, kterážto hranice dlouhá as 2.29 km, vybíhá úzkým lalokem k západu a po klikatém průběhu k severu navazuje na kat. hranici města Český Brod v jižním cípu rybníka „Nouzováku“ včleňujíc se do cesty p.p.č.k. 265.Hranice katastru Českobrodského probíhá pak kolem tohoto rybníka a usedlosti č. pop. 12, lidově „Na mlejnku“ zvané a dále k severu kolem usedlosti č. pop. 13, samoty „Chodotín“ (název historický) či Tůmov (název lidový). Od jihozápadní kat. hranice naší obce (od rybníka „Nouzováku“) směrem k obci na luka (p.p.č.k. 127/12 a 127/1) je oblast tato pojmenována „K Nouzovu“. Územní části mezi silnicí od Liblic k Přistoupimi a polní cestou odbočující z této silnice k usedlosti č. p. 12 říkají zdejší občané dodnes „V chobotu“. V oblasti „Na šancích“ označuje lid její východní část, tj. od cesty p.p.č.k. 261, k bylanské kat. hranici „Velké šance“ a její západní část od zmíněné cesty k přistoupimské kat. hranici, „Malé šance“, jejich jižní části, těsně při bylanské kat. hranici, v okolí pozemku p.p.č.k. 93 lidově se říká též“na Hranici“. V západním výběžku kat. hranice liblické směrem k Přistoupimi, u hraniční cesty p.p.č.k. 99 nese pozemek p.p.č.k. 98 lidový název „Na Třešňovce“ patří ještě do oblasti „Na šancích“. Část území ohraničeného silnicí z Liblic do Bylan (p.p.č.k. 260), bylanskou kat. hranicí s cestou p.p.č.k. 256 nazývá lid „U Bylan“. U pozemku p.p.č.k. 111, při přistoupímské kat.hranici, jižně od potoka Přistoupimky udržel se pomístný název „V havírně“.
Pozemkům kolem potoka Šembery, od ústí potoka Přistoupimky do Šembery, ve výběžku kat. územi liblického směrem ke Lstiboři a Klučovu, byl přisouzen název „Lacino“. Podle pamětníka, občana Jaroslava Hybeše z č. pop. 23, má tento název od toho, že pozemky ty byly lacino získány. Části na levém břehu potoka Šembery říká lid „Malé lacino“, na pravém břehu téhož potoka pak „Velké lacino“ – či také „Malá strana“ a „Velká strana“.
Severně od návsi, za zahradami usedlostí k potoku Šembeře až k západnímu výběžku kat. hranice Lstiboře, pozemkům tam ležícím říká lid „Pod zahrady“, jejichž východní sousedství k potoku Přistoupímky je označováno lidovým názvem „V bažantnici“. U lstibořského výběžku hraničního, severně od „Bažantnice“ je tento kout lidově označován „Pod kněžovým kopcem“. (Název ten pochází od toho, že pole v tomto výběžku náležely faře lstibořské).
Oblast pomístného názvu „V slatinách“ je státní drahou dělena na již zmíněnou část severní, kterou lid označuje „Nad dráhou“ a na část jižní, zvanou „Pod dráhou“ od „Starého cukrovaru“ na východ od státní dráhy na sever , při kat. hranici českobrodské říká se dlouhým úzkým pozemkům „Na ouzkých“ a to jak části jižně tak i severně od silnice z Českého Brodu do Klučova (p.p.č.k. 276). Širokým pozemkům ( nad „Strojní a traktorovou stanicí Č. Brod“ v Liblicích, lidovým názvem „Traktorkou“ – STS) přisoudil lid název „Na širokých“. Pozemky mezi státní drahou, zmíněnou silnicí od „starého cukrovaru“ k Traktorce jsou označovány lidově „U etapy“ (podle stavědlového domku státní dráhy). Za Traktorkou je nyní Dopravní závod Čsl. Státní automobilové dopravy (CSAD). Jdeme-li dále k severu, přijdeme k rozcestí na Štolmíř, Kounice a Klučov. Nad tímto rozcestím je oblast pomístného názvu „V rovných“ a východně od ní, severně od cesty ke Klučovu pak malá oblast pomístného názvu „Pod studánkou“; nejsevernější kout nese název „V nebesích“.
Uvnitř obce setkáváme se ještě s názvem pomístným „Na husánku“ a to v oblasti návsi okolo domu č. pop. 22, kde kdys v bahnité louži se husy brodívaly. Okolí ulice k Bylanů má též své názvy pomístné. Kráčíme-li od transformátoru směrem k jihu, tož straně vlevo ulice říká se „Na proutku“ a straně vpravo ulice „V rybníku“. Posléze uvedený název pochází od toho, že v těch místech byla dříve zavodněná louka. Kde nyní je stodůlka Zemědělské technické školy, stávaly tam stohy, kryté přístřešky. Území od těchto bývalých stohů na jihovýchod označují zdejší občané názvem „Pod stohy“ resp. „Pod stohama“.
K bližší orientaci slouží náčrtek obce Liblice a jejího katastrálního území, jenž tvoří přílohu kroniky II-A-3.
Celková délka katastrální hranice obce Liblice měří as 17.2 km+ ani tuto hranici občan liblický obešel, potřeboval by k tomu nejméně 4 ½ hodiny.
|
OBDOBÍ LET 1945 AŽ 1948KONEC OKUPACE – BUDOVÁNÍ OSVOBOZENÉ VLASTI
|
Psáno v roce 1962 Zornička vychází, bude den!
Správa obce za okupace :
Celková výměra půdy v katastru obce Liblice jest 471.0314 ha, z čehož na půdu zemědělskou připadá 376.2883 ha.
Nová budova MNV :
Budova MNV, vystavěná podle návrhu Ing. Arch. Zdeňka Chybného za svépomoci občanů na p.p.č.k. 55/2 (u křižovatky okresních silnic od ZTŠ ke Lstiboři a od návsi k Bylanům) působí svým zevnějškem velmi ladným dojmem; praví se, že po této stránce je nejhezčí budovou MNV na okrese Českobrodském. Její vnitřek však není náležitě využit. Kromě jedné místnosti úřední MNV je v budově t.č. kancelář JZD, místnost pro mechanický mandl (dosud tam nepřestěhovaný) a čekárnou, nahoře podkrovní konferenční sál a místnost pro archiv MNV. V roce 1959 je z okolní úpravy provedeno pouze oplocení a chybí tam ještě studna a zařízení, které v lidové italštině „rititaro“ slove. Budova není dosud kolaudována a nemá popisného čísla.
Požární zbrojnice původní, u budovy MNV slouží nyní za skladiště obecního materiálu.
Nová požární zbrojnice :
Nová požární zbrojnice je umístěna v adaptované kolně bývalého „Mláticího družstva“ mezi rodinnými domky č. pop. 119 a 126 v tzv. „Nové ulici“; nemá popisného čísla.
Obec vlastní jen jeden obytný dům, č. pop. 10, na návsi, bývalý to útulek občanů starých (dříve říkalo se mu „pastouška“), upravený pro tři obytné místnosti.
Domy mají vesměs krytinu převážně taškovou různých druhů (pálených i cementových) nebo eternitovou. Na dřevěných objektech hospodářských jen ojediněle zříme krytinu lepenkovou. Krytiny šindelové nebo doškové již tu není.
V obci je v roce 1959 celkem 167 popisných čísel (rect 168 ještě č. pop. 29 (zbořeného domu) je neobsazeno), a 263 bytů. Bytů je nedostatek, který je zvyšován počtem 4 bytů zdravotně závadných, postižených vlhkostí a plísní. Východní část obce severně od silnice ke Lstiboři zejména trpí častými záplavami sklepů. Voda poškozuje i ničí zásoby potravin i paliva ve sklepích, kde tím trpí i zdivo. V domku č. pop. 47 zaplavila voda v roce 1958 i obytné místnosti až 15 cm.
Počet obyvatel :
V roce 1959 a to začátkem roku bylo napočteno 813 obyvatel trvale k pobytu přihlášených, z čehož bylo 296 mužů, 321 žen a 196 dětí do 15 let. Z dětí bylo 97 chlapců a 99 děvčat, z toho do 6 let 35 chlapců a 33 děvčat, nad 6 let 62 chlapců a 66 děvčat. Do počtu obyvatel není započtena osádka internátu Semináře a Zemědělské technické školy v počtu 131 osob.
Politický a veřejný život, Správa obce :
Stálé komise při MNV, zvolené na veřejné schůzi dne 29. května 1957 mají toto složení :
1.Zemědělská : Jaroslav Jirout, předseda;
členové : Bohumil Hybeš, Zdeněk Vedral, František Jedlička, člen JZD č. pop. 66, Karel Majer Ing. zaměstnanec STS č. pop. 90
2. Kulturní : Marie Benešová, předsedkyně;
členové : Miroslava Bohatová, Evžen Moravec, Bohuslav Hanuš, mechanik č. pop. 122, Josef Řezáč, řidič mot. vozidel č. pop. 105, Ladislav Šerer st. zaměstnanec č. pop. 25, Eva Králová úřednice č. pop. 110, Jaroslav Polák zaměstnanec Universitní knihovny č. pop. 139
3. Finanční : Josef Ležal, předseda;
členové : Josef Beneš Ing. č. pop. 146, Stanislav Běle zaměstnanec Prům. stav. N.p. č. pop. 6, Josef Kučera důchodce č. pop. 51, Zdeněk Kronus technický úředník cukrovaru č. pop. 54
4. Komise pro výstavbu : Václav Novotný, předseda;
členové : Josef Chybný, zaměstnanec Okresní staveb. podniku Č. Brod č. pop. 112, František Houžvička zedník č. pop. 35, Antonín Martínek truhlář č. pop. 79, Karel Hrdlička zedník č. pop. 140, Václav Jandus zaměstnanec ONV Č. Brod č. pop. 138, Josef Rovný tesař č. pop. 118
5. Sociální a zdravotní : Josef Schovanec, předseda;
členové : Marie Houserová v domácnosti č. pop. 155, Jaroslav Ulrich Ing. důchodce č. pop. 144, František Pazderec důchodce č. pop. 70, Antonín Kuthan dělník n.p. Sběrné suroviny č. pop. 91
6. Trestní : Josef Martinek, předseda;
členové : Ladislav Semerád, Jaroslav Rollo, zaměstnanec (účetní) pivovaru v Č. Brodě č. pop. 143, Jaroslav Červinka skladmistr č. pop. 117, Josef Roček důchodce č. pop. 53
7. Bytová : Václav Morava, předseda;
členové: Klapka Václav Dr. Pedag; zaměstnanec (pedag.náměstek ředitele) Semináře č .pop. 147, Marie Šererová dělnice č. pop. 25
8. Zásobovací : Milada Jiroutková v domácnosti č. pop. 137, předsedkyně;
členové : Růžena Rovná důchodkyně č. pop. 118, Bohuslav Marek pekař – zaměstnanec Jednoty LSD č. pop. 81
9. Komise pro místní hospodářství : Miroslava Bohatová, důchodkyně;
členové : Alois Martinek staveb. dílovedoucí č. pop. 126, Frant. Turynek dělník (krejčí) č. pop. 14, Jaroslav Herink zaměstnanec Kovovýroby n.p. Č. Brod č. pop. 21
10. Bezpečnostní : Josef Houžvička starší, předseda;
členové : Ladislav Semerád, Václav Jiroutek, st. zaměstnanec č. pop. 137, Josef Houdek zaměstnanec ČSD č. pop. 133, Josef Martinek, Václav Břečka, Alois Vaněček dělník č. pop. 33
11. Protipožární : Josef Houžvička starší, předseda;
členové : Josef Houžvička mladší truhlář č. pop. 49, Karel Houžvička vrátný cukrovaru v Č. Brodě č. pop. 53/167, Josef Houdek
12. Sběrová : Zdeněk Vedral, předseda;
členové : František Pazderec starší, Helena Pacltová členka JZD č. pop. 56
13. Redakční rada : Václav Morava, předseda;
členové : Oldřich Polák technický úředník č. pop. 101, Václav Klapka Dr. pedag. Bohuslav Hanuš, Zdeněk Bruthans strojní zámečník č. pop. 102
14. Žňová komise (t.zv. „rětka“) : Oldřich Polák, předseda;
členové : Josef Houžvička starší, Josef Martinek, Josef Relich zemědělec člen JZD č. pop. 38, Jaroslav Kratochvíl
15. Mandátová : Josef Schovanec, předseda;
členové : Emilie Rolečková, Miroslava Bohatová
Rada místního národního výboru má 5 členů. Jsou to : Josef Houžvička st. předseda MNV, Jaroslav Kratochvíl, tajemník MNV;
přísedící : Jaroslav Jirout, Bohumil Hybeš, Emilie Rolečková.
Výbor žen, jakožto pomocný orgán MNV, zvolený dne 27. června 1957 na členské schůzi má 14 členek, jak níže uvedeno :
Emílie Rolečková, předsedkyně, Alena Karkošková (č.pop.106) místopředsedkyně, Marie Kašparová (č.pop.41) zapisovatelka, Milada Jiroutková, pokladní;
členky : Aloisie Martinková (č.pop.79), Anežka Králová (č.pop.132), Jaroslava Vraspírová (č.pop. 95), Božena Novotná (č.p.72), Jiřina Průšová (č.pop.34), Růžena Rovná, Jaroslava Těšíková (č.pop.99), Zdeňka Nováková (č.pop.99), Božena Dvořáková (č.pop.61), Zdeňka Kvěchová (č. pop.108).
Národní fronta a její složky (NF) :
Místní výbor národní fronty vede jeho předseda Josef Martinek, člen MNV, před ním Jaroslav Herink. Z politických stran je v NF zastoupená je KSČ, ježto místní organizace československé strany socialistické a československé strany lidové nejsou ustaveny. Z masových organizací jsou v NF jako její další složky zastoupeny :
Výbor žen při MNV
Místní skupiny Československého svazu mládeže (ČSM), jejíž předsedkyní t.č. jest Bohuslava Jirouškova ml., úřednice, č. pop. 92
Místní jednota Čsl. Svazu požární ochrany, jejíž předsedou je Karel Houžvička, vrátný cukrovaru v Č. Brodě, č. pop. 53-167. Velitelem sboru je Josef Houžvička ml. č. pop.49.
Myslivecká společnost či jednota, správným názvem „Sloučená lidová myslivecká společnost pro Lstiboř, Liblice a Bylany. Předsedou je tu Josef Herink z Bylan a hospodářem Ladislav Semerád z Liblic, člen MNV.
Jednotné zemědělské družstvo (JZD) Liblice, jehož předsedou je Bohumil Hybeš, člen MNV.
Dohlížecí výbor Jednoty lidových spotřebních družstev (DV Jednoty LSD). Předsedou je Jan Jeřábek, důchodce, č.pop. 64
Dobrovolná sportovní organisace – Tělovýchovná jednota Sokol, jejíž předsedou je Jaroslav Rollo, účetní pivovaru v Č. Brodě, č. pop. 143.
Místní odbočka Svazu Československo-sovětského přátelství. Předsedou je Štěpán Štoll, elektromechanik z č. pop. 99.
Osvětová beseda : Správcem jejím je Josef Dušek, instalatér – zámečník, č.pop. 142.
Posádka vnitřní stráže svým zástupce.
Místní lidová knihovna. Knihovníkem je Jaroslav Polák, zaměstnanec Universitní knihovny v Praze, č. pop. 139 a jeho pomocníkem je Ing. Jaroslav Ulrich, důchodce z č. pop.144.
Místní skupina Čsl. Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarmu) a místní skupina Svazu Čsl. Invalidů nejsou v obci organisačně ustaveny.
Rovněž není v obci místní skupina rybářské organisace, organisace chovatelů drobného hospodářského zvířectva a organisace včelařů.
Místní skupina Čsl. Červeného kříže je nejmladší složkou NF; založena byla 14.4.1958; její předsedkyně je Milada Jiroutková, č.pop.137.
Kulturní zařízení :
Začátkem roku 1959 byly nájmem sálu a předsálí býv. hostince Josefa Hybeše v č. pop. 94 získány místnosti pro účely Osvětové besedy a tělovýchovu. V sále chybí jeviště, takže divadelní kultura se dosud nerozvinula. Kino v obci není. Obyvatelstvo navštěvuje kino v Č. Brodě vzdálené as 25 minut od středu obce; pořádají se též zájezdy do divadel v Praze.
Veřejné schůze a přednášky konají se v sále pohostinství „Jednota“, č. pop. 20. Někdy též v sále Zemědělské technické školy.
TJ. Sokol má k dispozici hřiště pro kopanou v jižní části obce.
Lidová knihovna je umístěna prozatímně v požární zbrojnici, v místnostech svému účelu nevyhovujících.
Na kultuře vnější podílí se obyvatelstvo obce rozhlasem; jestiť tu – v r. 1959 – 206 rozhlasových koncesovaných přijímačů a 76 televisorů. Počet televisorů je tu již vysoký, při čemž sluší poznamenati, že naše obec je první na okrese Českobrodském, kde byla získána koncese televisoru, a to v roce 1954 na domě č. pop. 54.
Usedlosti č.p. 1 až 7 a č.p. 12 a 13 jsou v obci nejstarší podle údajů Gruntovní knihy a Knihy Weyrunků Nová Ves – Liblice od r. 1800 (č.p. 1 až 7) a Gruntovní knihy panství Kostelec n. Č. Lesy o.Emphiteuticky odprodaných realitách Hořany, Hřiby, Klučov, Kšely, Lipany, Liblice, Nouzov. (č.p. 12 a 13) – Emphyteuse je dědičný pacht římského práva. Je samostatným právem věcným k cizímu pozemku, zcizitelným a dědičným, které poskytuje emphyteutovi dědičnému pachtýři) oprávnění, pozemek ten libovolně (i jinak než činí vlastník) vzdělávati, aniž by je novým používáním zhoršil. Emphyteutovo postavení podobá se tak v mnohém postavení vlastníkovu, přes to však vlastnictví pozemků zůstává nezměněno.
Č.p. 1 oceněno r. 1795 jako grunt a sídlo sedlské, č.p. 2 oceněno r. 1778 jako grunt a sídlo sedlské, č.p. 3 oceněno r. 1777 jako grunt a sídlo sedlské, č.p. 4 oceněno jako grunt a sídlo chalupnické s krčmou r. 1787, č.p. oceněno jako grunt a sídlo chalupnické (zápis z r.1817), č.p. 6 oceněno jako grunt nebo sídlo chalupnické (zápis z r. 1838), č.p. 7 oceněno jako „grunt neb sídlo sedlský“ (zápis o smlouvě z r. 1838), č.p. 12 Mlýn Nouzov (Nauzower Mahl mühle N ~Cons 12) připomíná se kupním listem z 1. ledna 1739 a daňovou úpravou z r. 1785. Č.p. 13, usedlost Chodotín (Lisbliz Teich Chodotin), připomíná se daňovou úpravou z r. 1785, usedlost popsaná popisným protokolem z 3.XI.1856. „Tůmov“ novější název usedlosti po Josefu Tůmovi z Kostelce n. Č. Lesy, který převzal „rybník Chodotín“ od vrchnosti výměnou podle smlouvy z 1.III.1804.
Až do květnových dnů osvobození naší vlasti ze jha okupantů spravovalo obec obecní zastupitelstvo, zvolené dne 12. června roku 1938. Starostou obce byl tehdy ještě Josef Hybeš z č.p. 94 a jeho náměstkem Josef Boháček z č.p. 101. V obecní radě byli Jaroslav Hybeš, Josef Kučera a Ing. Josef Benedikt. Těžiště správy obce spočívalo v rukou starosty, jemuž nutný přední styk s okupanty usnadňovala jeho manželka znalostí německého jazyka, a v rukou Ing. J. Benedikta. Nebyla to funkce nikterak snadná v době, kdy válečné fronty přinášely utrpení a zkázu na území republiky a kdy mnoho známek situace na frontách, nějmě mocný nápor Rudé armády nasvědčovaly nezvratně, že sen německý o tisícileté říši se hroutí.
Liblický vysílač za okupace :
V té době hlídaly liblický vysílač hlídky říšsko německé policie (Schütz polizei), ubytované v budově Zemské rolnické školy resp. Zimní rolnické školy č.p. 145.
Poznámka : Tehdejší razítko školy znělo : Zemská rolnická škola se zimní rolnickou školou a zemědělskou poradnou v Liblicích – Aekerbaüschüle des Landes Böhmen mit Landwitschaftschüle ünd Würtschaftsberatungstelle in Lieblitz. Ředitelem těchto škol byl tehdy Ing. Stanislav Šabata. Podle protokolu z listopadu 1944 o poradě profesorského sboru bylo ve škole 25 žáků, z toho 4 dívky. V „lidové hospodářské škole“ vyučovalo se v pátek odpoledne. Poslední porada profesorského sboru před okupací školní budovy Němci byla 6. ledna 1945.
Tyto hlídky byly tu již od roku 1943 vystřídavše hlídky četnictva protektorátní správy. Dne 10. února 1945 přišla říšskoněmecká armáda, obsadila zmíněnou školu, v níž ubytovala štáb a ošetřovnu.
Zatčení a uvěznění občané :
V koncentračních táborech trpěli ještě dva libličtí občané a to Josef Houser, strojmistr českobrodského cukrovaru, člen liblického obecního zastupitelstva, v Baüreüthu a Josef Procházka, zaměstnanec vysílače, ve Schliru Linci.
Transporty smrti :
V době, kdy Rudá armáda obsazovala Slovensko a kdy na osvobozeném území přejímaly moc Národní výbory, byli občané libličtí, bydlící v sousedství státní dráhy, svědky hrůzného pohledu na vlaky smrti, kde polonazí a na kost vyhublí nešťastníci, političtí vězni a židé z koncentračního tábora v Osvětimi a z jiných takových táborů hladem umírali v otevřených vagonech. Bylo to koncem ledna a v únoru, kdy i na katastru obce Liblice podél zasněžené trati byly nalezeny mrtvoly postřílených mužů a žen. Přesný počet těchto obětí nemůže již kronikář zaznamenati, ježto údaje pamětníků se různí. Tehdy se o tom psáti nesmělo. Pokud se pamatuje tehdejší okresní fysik MUDr. Karel Mikolášek z Č. Brodu, který mohl jen zapsati čísla, která měly mrtvoly na rukou vytetována, aby podle nich mohly býti příslušnými institucemi identifikovány, mohlo jich být asi 9 a byly pohřbeny bez obřadů na židovském hřbitově v Přistoupimi. Kdo byl toho všeho svědkem, uvědomoval si při hlubokém rozhořčení, že nepříteli, jehož vítězné sny se hroutí, nebude na krutosti chybět.
Nálety západních armád :
V této tísnivé době, kdy došlo dne 14. února 1945 k náletu na Prahu, při němž těžce byly poškozeny Kr. Vinohrady a Emauzský klášter, 15. března na to k náletu na Kolín a 25. března k náletu na Prahu (Libeň – Vysočany), mnohý občan kladl si otázku, proč jsou spojeneckými západními mocnostmi ničeny naše průmyslové závody a památky.
Přesídlení MNV do domu č.p. 107 „U Belzů“ :
V měsíci červenci přesídlil Místní národní výbor z budovy Zemské rolnické školy do domu čp. 107 u Belzů : K tomu účelu byly upraveny dvě místnosti. Do první místnosti byl přístup dveřmi krámku z ulice.
V měsíci srpnu byla připravena volba nového MNV, v němž by měly zastoupení politické strany. Za tím účelem byl svolán na pondělí dne 27. srpna koordinační výbor k jednání o sestavení kandidátních listin.
Schůze občanstva za účelem volby členů MNV konala se dne 30. srpna za účasti zástupce ONV, občana Čably. Hlasováno bylo za předsednictví Václava Kratochvíla o každém jednotlivci.
Živnostníci a obchody v období r. 1945 – 1948 a počátek jejich zániku :
V období roku 1945 až 1948 byli v naší obci tito živnostníci a obchodníci :
Anna Hybešová, č.p. 129 – obchod potravinami (též lihovými a jinými nápoji).
Josef Procházka, č.p. 26 – elektromechanik
„Bratrství“ (číslo prodejny 444) v č.p. 60 (původně „Včela“)
František Hybeš, hostinský (nájemce) v č.p. 20 – výčep a prodej lihových a jiných nápojů
Josef Hybeš, hostinský v č.p. 94 – výčep a prodej lihových a jiných nápojů
Růžena Hybešová, v č.p. 128 – obchod smíšeným zbožím a mandlování prádla
Emilie Marková v č.p. 81 – obchod smíšeným zbožím
Bohuslav Marek v č.p. 81 – pekařství
Karolina Moravová v č.p. 9 , kantinská – prodej láhvového piva, limonád a zákusků
František Tomášek, elektromechanik bytem v Liblicích č.p. 85, - živnost v Praze – Karlíně – Sokolovská tř., č.p. 65
Antonín Fabián st. v č.p. 63 – truhlář stavby a nábytku
Jaroslav Dvořák, řeznictví v čp. 61
Anna Žipková v č.p. 33, hokynářství – obchod potravinami a elektrický mandl (neprodávala lihové a jiné nápoje)
Poznámka : Dne 16. ledna 1948 oznámila Anna Žipková, že se vzdává živnosti. Živnostenský list č.j. 19237 ze dne 4. srpna 1934 zrušen. Výměr ONV Č. Brod č. 5459/48 – VI/1 – 2 – Z/3 z 22. dubna 1948.
Václav Chvojka v č.p. 108 – osobní autodoprava
Josef Hušek v č.p. 144 – zahradnictví
Bedřich Růžička zahradník bytem v Českém Brodě čp. 434
Jaroslav Kopecký zahradník (zelinařící zemědělec bytem v Českém Brodě, Žižkova, č.p. 467)
Anna Juklová v č.p. 11 – dámská krejčová
Terezie Ševčíková v č.p. 46 brusičství a deštníkářství (kočující živnost)
František Paclt v č.p. 19 – kovář a podkovář
Poznámka : Živnost odevzdána na neurčito do klidu dne 4. března 1948. Výměr ONV Č. Brod č.j. 6576/48 – VI/1 – P/248 z 12. března 1948 (živnostenský list F. Paclta č. 13874/28 ze dne 19. května 1928 – Koncesní listina č. 13.874/28 z 19. května 1928 pro koncesovanou živnost.)
František Drábek majetník koncese pro pravidelnou dopravu nákladů se stanovištěm v Liblicích č.p. 68. Koncese udělena pravoplatným výměren ONV v Č. Brodě ze dne 4. listopadu 1946, č. 24.263 (Koncesní listina z 10. prosince 1946 č. 24 263/46) na dobu 15 let ode dne pravoplatnosti tohoto výměru pro vozidlo značky Opel – Blitz, typu 3.6, rejstřík zn. Č.ČB – 4107.
Josef Chybný, úř. oprávněný mistr zednický a tesařský, v č.p. 112
Alois Bureš v č.p. 45 (Živnostenský list ze 7. března 1944), výroba hraček
Antonín Kuthan, holičství v č.p. 91. Živnost odhlášena 15. srpna 1946
Žádosti Richarda Řezníčka o udělení živnostenského oprávnění pro živnost cukrářskou v čp. 69 v Liblicích ONV v Č. Brodě nevyhověl, jelikož potřeba této živnosti ve smyslu vládního nařízení č. 14/43 ve znění zák. č. 256/46, 108/47 Sb. nebyla hospodářsky odůvodněna.
Prodejně „Bratrství“ v č.p. 60 v Liblicích byl povolen prodej mléka podle dopisů
“Svazu pro mléko a tuky“ Praha II, t. Jana Opletala č. 4 ze dne 12. 3. 1948.
Po zřízení obecní váhy na návsi byl stanoven (schůze MNV 1. listopadu 1945) poplatek za vážení a to za prázdný vůz a dobytčata 3.- Kčs a za plný vůz 5.- Kčs
Podle § 38 zákona z 12. srpna 1921 č. 329 Sb.z a.n. vybírala se od 19.7.1947 obecní dávka ze hry - z karet podle pravidel 3.- Kčs.
Obecní dávka z nápojů, která se vztahuje i na obchodníky při prodeji v lahvích. Dávce byly podrobeny všechny nápoje kromě piva, z prodejní ceny ……. 10 %
Obecní dávka ze spotřeby elektrické energie k účelům osvětlovacím dle vzorných pravidel z 1.- Kčs ….. 0.10 Kčs
Obecní dávka ze psů : Z prvého hlídacího psa 40.- Kčs ročně, z druhého psa 80.- Kčs ročně, z každého dalšího psa 160,- Kčs.
(Podle vyhlášky MNV Liblice z 4. července 1947, vyvěšené od 4/7 do 18/7 1947).
Sbor dobrovolných hasičů v Liblicích
Po osvobození naší obce Sovětskou armádou byla konána valná hromada sboru dne 27. ledna 1946 v hostinci bratra Františka Hybeše (v domě č.p.20) za účasti 20 členů, předsedy MNV Václava Kratochvíla, zástupce místního Sportovního klubu, zástupce Čsl. strany sociálně demokratické a zástupce Čsl. strany národně socialistické.
Úvodem bylo nutně vzpomenuto umučených a položivších životy za svobodu naší drahé vlasti.
Po velmi stručné zprávě náčelníka přikročeno bylo k volbě nového výboru. Dosavadní starosta sboru br. Vratislav Homolka, rolník, resignoval a byl zvolen Čestným starostou sboru.
Nový výbor byl zvolen v tomto složení:
Starosta : Karel Houžvička člen výboru: František Urban
Náměstek starosty : Josef Boháček Josef Havelka
Náčelník : Josef Houdek Jaroslav Polák
Vzdělavatel : Jaroslav Červinka
Náhradníci : Josef Relich a Václav Jandus (jako zapisovatel)
Revizoři účtů : Antonín Fabián st. a František Bruthans.
Zástupce MNV navrhl zakoupiti „Minimaxy“ (hasicí přístroje), což se také stalo.
Až do 19. dubna 1945 byla obecní knihovnicí Alžběta Šedinová v č. p. 83. V tomto oboru sloužila kultuře 18 let s obětavostí a ochotou jí vlastní. Před 18 léty – jak sama vypráví – začala v obecní knihovně se 150 svazky. Knihovna byla umístěna v trafice. Knihy byly půjčovány denně a po celý den. Půjčovné za 1 svazek bylo tehdy 10 haléřů. 19. dubna 1945 byla obecní knihovna likvidována.
Knihovna byla pak od základu nově zřízena jakožto Místní lidová knihovna a umístěna v místnosti MNV. Knihovníkem byl ustanoven s. Rudolf Jelínek. Knihy byly půjčovány jednou týdně a to v neděli od 11 do 12. hodin. Z počátku se poplatek za půjčení nevybíral, později byl stanoven částkou 20 haléřů na 14 dní.
Čtenáři zvykali jen zvolna na pravidelné půjčování knih v určený den.
Otevření místní lidové knihovny bylo oznámeno ke dni 28. října. Půjčovné za knihu bylo v roce 1946 zvýšeno z 20 haléřů na 50 haléřů a v roce 1947 z 50 haléřů na 1,- Kč.
Během této doby byl půjčovní den přeložen z neděle na pondělí. Půjčovalo se od 19. do 21. hodin. Zájem čtenářů o knihovnu stoupal a upoutával se na hodnotné knihy.
Uveden byl v život i oddíl odbíjené, který však neměl dlouhého trvání (as 2 roky).
Dobrovolná národní daň ve prospěch veř. knihoven v r. 1948 :
Na Dobrovolní národní dani ve prospěch veřejných obecních knihoven byla z naší obce odvedena Státní doplňovací knihovně v Č. Brodě částka 785.- Kčs. (Šlo o akci v „Týdnu osvěty“ 14. – 21. září 1948 z nařízení Zemské rady osvětové a okresní rady osvětové, kde bylo MNV uloženo, aby při výdeji potravinových lístků vybíraly nejméně 1.- Kč na hlavu).
Školství – Zřízení pobočky obecné školy :
V červenci roku 1945 bylo zadáno zřízení pobočky obecné školy v naší obci, k jejímuž zřízení však pro nedostatek žáků i učitelů nedošlo.
Zřízení mateřské školy :
Ve schůzi Rady MNV v Liblicích dne 28. ledna 1947 bylo navrhováno zříditi mateřskou školu v budově Zemské rolnické školy; k tomu rovněž nedošlo.
Kultura :
Divadelní činnost, kterou provozoval za okupace vzdělávací kroužek mládeže, v roce 1945 ustala, jelikož se situace přiostřovala. Po osvobození vlasti Sovětskou armádou (Rudou armádou) ujal se kulturně divadelní činnosti – národní tělovýchovný výbor (NTV). Jeho divadelní odbor sehrál v roce 1945 kupodivu již pět představení a to :
1. července – operetu „U panského dvora“
12. srpna – hru o dětech pro děti a dospělé „Malý hrdina“
25. a 26. srpna – operetu „U svatého Antoníčka“
4. listopadu – hru „Hluchý klas“
25. prosince – hru (veselohru) „Naši paličáci“
Tento mohutný rozmach divadelní činnosti v naší obci měl svůj dobrý základ již z doby okupací. Občané libličtí rádi divadlo hráli a ochotníci měli v nich velké příznivce. Již ke konci války, podnítila dorůstající mladá generace obnovení divadelní činnosti v osvobozené vlasti. Byl tu připraven soubor schopný nacvičovat divadelní představení a v nich účinkovati a to s obětavostí a nebývalým nadšením, hodným nadějného mládí, pro něž sehráti i operetu nebylo problémem, když bylo možné využíti ochoty kapelníka Františka Jirušky, jemuž se podařilo sestavit hudební soubor, který orchestrálně účinkoval při operetních představeních, žádaných od určité části obyvatelstva.
Byli tu obětaví režiséři jako Rudolf Jelínek, Josef Řezáč, Emil Bratršovský, dekoratér, studující architektury Zdeněk Chybný, který i při namáhavém studiu vyšetřil čas pro malbu dekorací a úpravu scény a rutinovaný maskér Jan Vaněk. I všichni účinkující, jak jsou uvedení na opiscích dochovaných divadelních návěstí (příloha č. II-A-15) přinesli obětavě nejlepší dary svého umění nejen pro občany liblické, nýbrž i obcí okolních.
V roce 1946 pokračovala divadelní činnost pod firmou >Spolek divadelních ochotníků Nový směr< z podnětu Zdeňka Chybného. S lítostí prohlédl Kronikář „Pamětní knihu“ tohoto spolku, jejích listy – však zejí prázdnotou. Je škoda, že nenašel se nikdo, kdo by bohatou činnost tohoto spolku v ní zachytil. – Za tuto nepopsanou knihu promlouvá k nám zachovaná pokladní kniha tohoto spolku.
3. března 1946 večer sehrána byla hra „Poslední muž“ a před tím odpoledne uspořádána „Dětská besídka“ s úhrnným čistým výtěžkem 1 712.- Kčs.
V měsíci březnu 1946 sehrána též hra „Buď vůle Tvá“ ve prospěch spolku S.K. Liblice (odbor Kopané)
7. dubna 1946 sehrál S.K. Bylany představení „Zelené království“, které však obecenstvo zvlášť neupoutalo. Polovina výtěžku připadla tomuto klubu.
21. dubna 1946 následovala pak divadelní hra „Voják“, která přinesla do pokladny čistý zisk 1 192.- Kčs.
22. dubna 1946 pořádaná taneční zábava ukázala občanům „Českou besedu“ v předtančení v národních krojích osmi páry (Zdeňka Rusová – Zdeněk Chybný; Marie Rusová – Jaroslav Baborovský; Marie Maksová – Zdeněk Svoboda; Věra Košábková – Josef Kapička; Božena Mocová – Zdeněk Šedina; Marie Hessová – Josef Chybný; Jana Jeřábková – Josef Dušek; Jaroslava Benešová – Václav Polák). Na zábavu se však finančně doplatilo, neboť končila shodkem 1592.30 Kčs.
5. května 1946 sehrána divadelní hra „Revoluční květen“, která se velmi líbila jak obsahem tak i podáním hereckých výkonů
12. května 1946, v rámci květnových oslav, za režie Rudolfa Jelínka sehrály děti krátké divadélko, přednášely básničky, byl promítán film malých grotesek. O přestávce byla podávána dětem káva do hrnečků, které si přinesly a koláče dodané VO KSČ.
30. května 1946 utrpěl soubor ztrátu úmrtím členky Věry Doskočilové.
14. července 1946 sehrána byl úspěšně „Charleyova teta“, která bohaté odměnila účinkující čistým výtěžkem 1 799.- Kčs.
Poslední divadelní hra v roce 1946 „Hluchý klas“, hrána v Krupé ukázala se hluchou finančně, neboť končila schodkem 873.20 Kčs. Za to „Dětská besídka“ přinesla malou nápravu ziskem 360.- Kčs.
V roce 1947 divadelní činnost nikterak neochabovala, nadšení u účinkujících i zájem obecenstva trvalý. Hrána byla tato představení : čistý zisk :
23. března 1947 hra „Žabičky pana profesora“ ………………. 1470.- Kčs
4. května 1947 hra „Lešetínský kovář“ ……………………… 1039.20 Kčs
21. a 22. června 1947 zpěvohra „V tom našem kosteličku“ ….. 640.70 Kčs
V zimní sezoně pokračovala činnost dále 26. října 1947 hrou „Maryša“, vypravenou k oslavě 28. října. Před představením promluvil s. Josef Martinek …..… 1471.90 Kčs
29.listopadu 1947 hrou „Hluchý klas“, hranou v soutěži, kde se libličtí umístili na 9. místě …………………………………………………………………………….1 276 Kč
(Pohoštění posudkářů stálo 360.- Kčs).
14. prosince 1947 opakována tato hra v Chotouni ………………………. 780.- Kčs
V roce 1948 dne 25. ledna byla vypravena hra „To byla Noc“
Únorovými událostmi nastala v činnosti spolku krátká přestávka, kterou zakončila „Velká májová slavnost“ pořádaná 9. května 1948 divadelním spolkem „Nový směr“. Sborem dobrovolných hasičů a sportovci (hráči kopané) s průvodem obcí. Po vší režii zbylo v pokladně 15 000.- Kčs. Kterážto celá částka byla věnována pro děti.
24. července 1948 následovala pak hra „Žabičky pana profesora“, sehrána v Chotouni.
Na závěr roku sehrány byly ještě :
11. prosince „Směry života“ a 25. prosince dvě představení „Sněženka“ (odpoledne i večer)
Dne 14. března 1948 předložil Spolek divadelních ochotníků „Nový směr“ k prověření na Místní akční výbor Národní fronty seznam členů. Byli to : Emil Bratršovký - předseda, Libuše Doskočilová - místopředsedkyně, Milada Maksová - jednatelka, Zdenka Rusová – pokladní, Rudolf Jelínek – režisér a členové výboru : Zdeněk Chybný, Josef Řezáč, Miroslav Skala, Josef Chybný ml. Josef Dušek a Jana Jeřábková. V tomto složení členstva činnost spolku pokračovala.
Sbor dobrovolných hasičů v Liblicích
ROK 1949/1950
Na valné hromadě sboru konané dne 6. února 1949 bylo úvodem zdůrazněno, že Hasičský sbor má nejen povinnost chránit majetek občanů, ale také spolubudovat naši lidově – demokratickou republiku.
Br. Františku Hybešovi, hostinskému byl dán diplom uznání jako zakládajícímu členu za jeho práci. Pak byl zvolen výbor nový, v tomto složení :
Starosta : Karel Houžvička, vrátný cukrovaru, č.p. 53
Jednatel : Václav Bureš, zedník č.p. 152
Vzdělavatel : Jaroslav Červinka, manipulant č.p. 117
Pokladník : František Urban, zaměstnanec vysílače č.p. 109
Vedoucí samaritánů
Náměstek starosty : Antonín Fabián, truhlář č.p. 63
Velitel : Josef Houdek, zaměstnanec ČSD č.p. 133
Zástupce velitele : Václav Rezek, slévač č.p. 106
Zbrojmistr : Zdeněk Vedral, rolník č.p. 15
Zástupce zbrojmistra : Pravoslav Babka č.p. 104
Členové výboru : Josef Řezáč, zaměstnanec záložny č.p. 105
Jaroslav Polák, úředník Univer. knihovny č.p. 139
Josef Kuklík, zaměstnanec ČSD č.p. 148
Na valné hromadě nebyl přítomen ani zástupce MNV ani vesnické organizace (VO KSČ).
V roce tom, začala se rozvíjet cvičební činnost v oboru cviků pořadových nástupních, pochodových, obratových podle nového cvičného řádu, zpravidla dvakrát v týdnu.
Byla provedena zkouška dochvilnosti dvakráte; dochvilnost byla bodována : U šesti účastníků zkoušky bylo bodové rozpětí 18 a 8.Při zkoušce rozhození hadic „C“ se dosáhlo času 16 vteřin.
Objednána byla samaritánská brašna v ceně 447 Kčs. Zemská hasičská jednota darovala sboru doplňky lékařských potřeb.
Generální oprava stříkačky objednána byla u firmy Bohumil Mára v Poděbradech za 11 000.- Kčs.
Průvodu na 1. Máje účastnili se členové v kroji
Zábavy v roce 1949 byly pořádány dvě, a to ples dne 22. ledna t.r. s výtěžkem 5 812.- Kčs a maškarní ples (ač k tomu již valné chuti nebylo) dne 6. února t.r. s výtěžkem slabým, 212.- Kčs.
Sbor daroval Gottwaldově knihovně (K.G.) Vesnické organizace KSČ knihu.
V roce1949 byla i spolková činnost společensky rušnější; bylo konáno 16 schůzí. Přibyli 4 noví členové, 1 odhlášen.
Dne 11. ledna 1949 vykonal prohlídku hasičské zbrojnice (stříkačky, hadic a jiného nářadí), vodních zdrojů a ostatních zařízení civ. ochrany podle výnosu ministerstva vnitra č. 1200-19/9-47-2-V b/2 z 24. listopadu 1947 a výnosů jej doplňujících, okresní inspektor civ. ochrany Ing. František Fencl, za přítomnosti zástupce obce, předsedy MNV Josefa Chybného a zástupce Hasičského sboru Václava Řezáče. Prošli celou obec. Výsledek prohlídky je podrobně zachycen v knize protokolů Sboru dobrovolných hasičů v Liblicích, z něhož kronikář zaznamenává :
„Požární komise, dosud neustavená, bude ustavena na nejbližší schůzi MNV, jejíž členem bude člen SNB po dohodě s velitelem stanice SNB v Českém Brodě. Komise má za rok prohlédnouti všechny obytné budovy. Ve zbrojnici se vstupní roletou na stahování, bez stropu, je stříkačka špatně chráněná před mrazem. Nutno provésti normalizaci hadic. Sousedská pomoc je poskytována hlavně obci Lstiboř, kde sbor dobrovolných hasičů není. Obci Lstiboř uloženo přispět větší částkou na požární ochranu. Kola stříkačky je třeba opatřiti pneumatikami. Není dostatek hadic. Vodní zdroj Šembera je vzdálen, takže obec není chráněna úplně. Pouštění vody potůčkem s druhé strany obce bylo projednáno s cukrovarem; je zapotřebí, aby stavidlo u potoka bylo opraveno a tak voda alespoň z větší části tekla potokem u hřiště, aby ta strana obce byla dostatečně opatřena vodou. V tomto potoku u hřiště, pak u mostu na silnici jest učiniti takové opatření, aby voda byla zadržena ve větším množství a mohla býti brána při eventuelním požáru. Dále jest uvažovati o zřízení nádrže uprostřed obce u hasičské zbrojnice nebo na jiném vhodném místě.“
Ustavení požární komise 4. 3. 1949 :
Požární komise byla ustavena na schůzi dne 4. března 1949; jejími členy byli :
Josef Relich, Josef Kuklík, Jiří Salamánek a František Urban. Na téže chůzi bylo usneseno založit požární sbor ve Lstiboři. Úkolem tím byl pověřen Josef Houdek.
Požární žňové hlídky nařízené okresním inspektorátem civ. ochrany v r. 1949 :
Podle zápisu ze schůze dne 22. července 1949 nařídil ONV – inspektor. civ. ochrany ustavení požárních žňových hlídek. Dva členové budou míti hlídku od 21 hodin do 1 hodiny a druzí dva od 1 hodiny do 5 hodin. Tyto členy jmenuje MNV. Členové hlídky hlásí se v hasičské zbrojnici, kde je kniha a seznam členů hlídky. Každý člen potvrdí svou přítomnost vlastnoručním podpisem. Tito členové budou procházeti obci a hlásit se každou lichou hodinu ve zbrojnici.
Na této schůzi byl přítomen předseda MNV Josef Chybný, který navrhl, k zajištění vody pro východní část obce , umístiti u obce Přistoupimi dvě trubky, které se položí ve splavu; práce provede se brigádou. Ve stoce se provedou dvě jámy, které budou v případě ohně použity.
Plán prací SOH na rok 1950 :
Začátkem roku 1950 byl náměstkem starosty Ant. Fabiánem přednesen na veřejné schůzi plán prací Sboru na rok 1950 :
- zajištění sirény nutné pro hlášení poplachu
- dohotovení sušáku na hadice a jeho oplocení
- zřízení vodní nádrže uprostřed obce
- opatření stříkačky gumovými obručemi
- opatření hadic 100 m „C“ a 100 m „B“
Na schůzi dne 6. června 1950 jednáno o zakoupení motorového vozidla od Spořitelny a záložny v Praze. Po prohlídce vozidla navrhl František Drábek, aby bylo zakoupeno. Na úhradu tohoto nákupu vybrala dvojice Josef Kuklík a Jiří Salamánek 7 136.- Kčs, dvojice Josef Houžvička a František Stejskal 3 571.- Kčs, příspěvek úhrnem 10 700.- Kč od občanů liblických. Vozidlo pak zakoupeno v dražbě konané v uvedeném peněžním ústavě v Praze (Národní tř. č. 5).
Při odhadní ceně 50 000.- Kčs nabídnuta byla cena poloviční 25 000.- Kčs a vozidlo bylo přiděleno sboru za 27 000.- Kčs na místě vyplacených.
Koncem roku odvezeno auto k opravě světel startu firmě E. Zlatohlávek.
Cvičeno podle nových předpisů od března do září 1950 celkem as 266 cvičných hodina a na různých pracích odpracováno 169 hodin, na žňových pohotovostních hlídkách 318 hodin. V Chrášťanech a Mochově byl sbor účasten cvičení na žebříkách.
Oslavy 1. Máje účastnilo se 12 členů
Dne 22. května provedl Sbor poplachové cvičení za účasti 8 členů.
Pokud jde o nábor členů, stále se ozývají hlasy, že nutno něco podniknout.
Z kusé poznámky v zápise o schůzi dne 24. listopadu je zřejmé pouze to, že „některé závazky (zmíněného plánu prací na r. 1950) nemohly být splněny z hospodářských důvodů“
Na schůzi dne 12. prosince 1950 informoval členství sboru osvětář Jaroslav Červinka obšírně o politickém školení.
O úkolech Sboru co do ochrany pětiletého plánu bylo členstvo informováno referátem pod heslem „Zabraň požáru, přispěješ sobě i národu“.
Kulturní činnost SOH v r. 1950 :
Sbor uspořádal v roce 1950 dvě politické přednášky a dvě vlastní zábavy, a to ples dne 21. ledna s čistým výtěžkem 2 590.40 Kčs (vydání 12 229.60 Kčs) a posvícenskou taneční zábavu ve dnech 24. a 25. září (v neděli společně se Sportovním klubem) při níž na vstupném vybráno 7 040.- Kč.
ROK 1951/1952
Přejmenování Sboru (SDH) na Hasičskou jednotu v měsíci lednu r. 1951 (HJ) :
V měsíci lednu roku 1951 bylo sděleno nařízení o přejmenování Sboru vydané Hasičskou jednotou v Praze podle výnosu ministerstva vnitra „Ústřední požární bezpečnosti“. Sbor dobrovolných hasičů bude míti název „Hasičská jednota“ sloužící k ochraně v případech požárů, živelných a jiných pohromách.
Členové Hasičské jednoty v Liblicích (HJ) podle stavu 26. 1. 1951 :
Podle zachovaného hlášení Hasičské jednoty v Liblicích z 26. ledna 1951 jednateli OHK v Třebohosticích měla jednota 21 členů. Byli to : Václav Bureš, František Bičák, Pravoslav Babka, Miroslav Bouma, Jaroslav Červinka, Antonín Fabián st., Karel Houžvička, Josef Houdek, Jaroslav Houdek, Josef Houžvička, Bohumil Hybeš, Josef Kuklík, Antonín Moc, Jaroslav Polák, Václav Rezek, Jaroslav Rus, Josef Řezáč, Jiří Salamánek, František Stejskal, František Urban a Zdeněk Vedral.
Valná hromada Hasičské jednoty v Liblicích 25. března 1951 (slavnostní výroční schůze – 20. výročí ustavení sboru):
Dne 25. března 1951 konána byla valná hromada sboru (jednoty) jako slavnostní výroční schůze v pohostinství Josefa Hybeše (č.p. 94). Na rok bylo tomu přesně 20 let, kdy se Sbor dobrovolných hasičů v Liblicích ustavil jako 40. sbor župy Podlipanské dne 23. srpna 1931 na ustavující valné hromadě v hostinci Františka Hybeše (č.p. 20). Na tuto slavnostní výroční schůzi byli pozváni a dostavili se : Josef Martinek, předseda MNV, Josef Schovanec za DOS – Sokol Dynamo Liblice, Václav Houžvička, okresní veliteli Hasičské jednoty, Josef Braniš za Akční výbor NF, Václav Jeřábek za sportovce, Václav Jandus, Libor Karkoška a Jaroslav Bures za Vesnickou organizace KSČ.
Předseda MNV poukázal na nedostatečné protipožární zajištění východní a střední části obce a okresní velitel Hasičské jednoty i předseda Akčního výboru NF zdůraznili nutnost akce pro získání mladých členů za účasti všech složek NF, též žen, zejména do služby samaritánské.
Ve složení výboru Sboru(jednoty) nastaly při roku 1949 tyto hlavní změny :
Zvoleni dva náměstkové starosty Václav Rezek a Josef Houžvička, truhlář s funkcí organizačního referenta. Funkci velitele převzal Václav Rezek a jeho zástupcem stal se Josef Řezáč, který byl zároveň výcvikovým referentem. Funkce pokladníka a matrikáře ujal se Josef Hybeš, hostinský. Přihlásil se 1 člen jako člen činný.
Slavnostní výroční schůze tato – žel. nevyzněla slavnostně o čemž svědčí závěrečná připomínka zástupce KSČ i konec konců obsah celého zápisu.
Úprava auta koupeného v r. 1950 pro dopravu mužstva; ustanovení jeho řidičů :
Auto zakoupené v roce 1950 bylo upraveno pro dopravu mužstva i materiálu. Na ně někteří občané peníze darovali nebo půjčili. Za řidiče tohoto motorového vozidla navržení František Drábek a Václav Morava. Prve uvedený byl pověřen zacvičit členy v ovládání vozidla.
O rekonstrukci stříkačky jednáno s firmou Mazura v Přistoupími. Dodán byl vysunovací žebřík a se Sborem (jednotou) ve Kšelích projednáno opatření gumových obručí na stříkačku. Zakoupeny gumové obruče na auto za 2390.- Kčs.
V roce 1951 účastnil Sbor (členové jednoty) hašení dvou požárů, a to ve Lstiboři 4. února za účasti 8 členů a ve Kšelích 15. července (stříkačka byl tam v činnosti 1 ¼ hodiny).
Podle zápisu z výborové schůze dne 25. května 1951 určeny byly dvě agitační dvojice pro Lidové hlasování všech občanů za udržení míru a uzavření paktu pěti velmocí pro vyzbrojení západního Německa.
Od července zaveden byl nový hasičský stejnokroj, jímž nejdříve budou opatřeny sbory městské, později teprve vesnické.
Dne 14. července 1951 vykonali členové Sboru (jednoty) požárně dozorčí prohlídku domů za součinnosti MNV.
Úprava stavidla u potoka Přistoupimky k zlepšení protipožární služby v naší obci :
Dne 16. července 1951 zřídil cukrovar a rafinerie cukru, n.p. v Českém Brodě na žádost MNV naší obce u potoka Přistoupímky stavidlo, ke zlepšení protipožární služby, opatřené visacím zámkem.Jeden klíč od něho má zaměstnanec uvedeného cukrovaru Karel Veselý, druhý klíč velitel požárního sboru (Hasičské jednoty) v Liblicích Václav Rezek.
Na schůzi dne 19. prosince 1951 za přítomnosti okresního instruktora Františka Hrdličky referoval tajemník MNV František Pechatý o zavedení branné výchovy mládeže ve Sboru (jednotě).
Žňové hlídky v roce 1951 podle nařízení ONV, ref. pro vnitřní věci a bezpečnost v Č. Brodě z 16. června 1951, Zn-III-267-51 – trvaly po 32 nocí, hlídáno členy po 256 hodin; cvičeno 162 hodin a odpracováno 418 hodin.
Činnost HJ v r. 1951 :
Členové účastnili se oslav 1. Máje.
Uspořádany byly dvě zábavy a to ples dne 6. ledna 1951 v hostinci Josefa Hybeše, při Kapele Karla Milinovského s výtěžkem 2267.- Kčs a posvícenská zábava dne 23. září 1951 při hudbě kapelníka Zedníka s výtěžkem 221.- Kčs.
Nových členů se přihlásilo celkem 7, přesídlili 2 členové. Nebylo to mnoho, avšak usilovná snaha nebyla bez úspěchu.
Činnost HJ v r. 1952 :
Rok 1952 měl nadějný začátek. Bylo to na schůzi dne 31. ledna 1952, kdy jednáno o náboru mladých členů za přítomnosti matrikáře hasičských sborů Aloise Tomáška. Přihlásili se tito dorostenci a žáci : Stanislav Šedina, František Štemberk, Václav Bureš, Stanislav Ležal, Bohumil Hrnčíř, Josef Holub, Miroslav Bátor, Jaroslav Vostrovský, Antonín Martinek.
Úmrtí velitele HJ v Liblicích Václava Rezka, 16. dubna 1952 :
Ve schůzi dne 17. dubna 1952 uctěna byla památka velitele Václava Rezka, skonavšího tragickou smrtí. Pohřbu jeho zúčastnili se členové se cvičební výstrojí. Čestnou stráž stálo 7 členů, na auto doneslo rakev 6 členů. Na hrobem na hřbitově v Č. Brodě promluvil osvětář s. Jaroslav Červinka. (Ke hrobu donesli rakev 4 členové ve stejnokroji vycházkovém). Ze lstibořského sboru zúčastnila se pohřbu šestičlenná delegace.
Život ve sboru (jednotě) nebýval rušnějšího rázu. Cvičeno bylo s hadicemi i se strojen dvakrát měsíčně, ponejvíce za účasti dorostu a žactva, kteří odcvičili 680 hodin, při čištění auta a nářadí ve zbrojnici odpracovali 189 hodin, při sběru mandelinky bramborové 80 hodin, při odvozu sběru surovin 64 hodin, při žních odpracovali dva dorostenci (Václav Bureš a Stanislav Šedina v STS v Liblicích). Každý 420 hodin, Jaroslav Houdek jako traktorista 600 hodin. Muži odcvičili 320 hodin a odpracovali 240 hodin.
V roce 1952 účastnili se členové Hasičské jednoty (HJ) pořádkové služby na leteckém dni v Krupé a samaritánské služby při oslavách 1. Máje i oslav pořádaných složkami NF.
Žňová pohotovost požárních hlídek trvala od 18. července do 1. září 1952, v níž členové dopracovali 266 hodin.
Výzbroj doplněna 9 pracovními obleky s 9 čepicemi. Podvozek stříkačky opraven firmou Mazura za 2 500.- Kčs.
Tradiční ples konal se 19. ledna 1952 při hasičské dubě z Č. Brodu o 18 mužích v sále hostince Josefa Hybeše, při vstupném 25.- Kčs. Čistý výtěžek plesu při příjmu 11.900.- Kčs a vydání 8871.50 Kčs činil 3028.50 Kčs.
Poplatek za stavění bezpečnostních hlídek při zábavách byl na schůzi dne 29. června 1952 stanoven částkou 50.- Kčs.
Výbor žen byl ustanoven v měsíci červnu roku 1952. Činnost byla jinak velmi slabá nebo žádná, jak bylo konstatováno na schůzi pléna MNV dne 17. listopadu 1953.
Výbor žen má již od roku 1952 ve své správě mandl na prádlo umístěný v domku u č.p. 20 k veřejnému používání.
ROK 1953
Přejmenování HJ na Čsl. Svaz požární ochrany místní jednota Liblice (MJ ČSSPO) :
Rok 1953 přinesl Hasičské jednotě organizační změnu. Usnesením Ústředního výboru Čsl. Svazu požární ochrany byla Hasičská jednota přejmenována na Místní jednotu Čsl. Svazu požární ochrany od 1. ledna t.r. (Československý svaz požární ochrany – místní jednota v Liblicích).
Na výroční schůzi dne 22. února 1953 bylo členstvo seznámeno s novými stanovami. Zdůrazněno, že Svaz je masovou organizací, jejímž úkolem je nejen ochrana proti požárům a jejich zdolávání, nýbrž i budování vlasti a její ochrana proti každému nepříteli národa. Zvolen byl po projednání programu nový výbor v tomto složení : Předseda : Karel Houžvička, dva náměstkové předsedy : Josef Houdek a Josef Houžvička ml., referent výcviku : Josef Řezáč, jednatel a archivář : Jaroslav Rus, pokladník a matrikář : Josef Hybeš (z č.p. 94), osvětový referent : Jaroslav Červinka, ref. samaritánské a zdravotní služby : František Urban, velitel : Josef Houdek, jeho zástupce : Josef Řezáč, revizoři účtů : Antonín Fabián a Václav Bureš.
Na závěr schůze zazpívána Píseň práce.
Dne 19. dubna 1953 vykonaly tři dvojice členů jednoty prohlídku komínů v budovách obce.
Na schůzi dne 22. dubna 1953 usneseno začíti s úpravou nové zbrojnice z býv. kolny „Mlátícího družstva“ v takzv. Nové ulici, ježto původní zbrojnice, jak bylo zjištěno její komisionelní prohlídkou dne 11. ledna 1949, již nevyhovovala.
Jednota převzala patronát nad Výzkumnou a šlechtitelskou stanicí (státním statkem) v Liblicích.
Posvícenská zábava pořádána jednotou dne 27. září 1953 přinesla skrovný výtěžek 217.- Kčs.
Podle záznamů ze schůze Rady MNV z 24. února 1953 zrušen byl název peněžní knížky „Spolek divadelních ochotníků Nový směr“ a knížka převedena na ČSM (Československý svaz mládeže).
ROK 1954
Nový výbor MJ ČSSPO na rok 1954 :
Volba nového výboru pro rok 1954 přinesla proti minulému roku tyto změny : Náměstkem předsedy zvolen František Urban, jednatelem Antonín Fabián st., zbrojmistrem Zdeněk Vedral a František Stejskal, kronikářem Jaroslav Polák, hospodářem Josef Hybeš (z č.p. 94) a revizory účtů Václav Morava a Jaroslav Rus.
Začátkem měsíce dubna 1954 vykonána byla členy jednoty preventivní prohlídka domů s hlediska předpisů o ochraně proti požárům.
Urychlení prací na nové hasičské zbrojnici :
Na členské schůzi dne 30. října 1954 v hostinci Josefa Hybeše jednáno o nutnosti urychlení prací na nové hasičské zbojnici. Ustavena agitační dvojice, aby získala členy pro tuto již naléhavou práci, ježto příštího roku v měsíci květnu, má býti odevzdána MNV.
Na poslední členské schůzi v roce tomto usneseno darovati 50.- Kčs Výboru žen při MNV Liblice na vánoční nadílku.
Výroční schůze MJ ČSSPO 25. 12. 1954 – Soutěž o vzorného požárníka :
Na výroční schůzi dne 25. prosince, za přítomnosti zástupců OPO (okresní požární ochrany), MVNF, St. statku a ČSSP i KSČ bylo jednáno hlavně o dokončení nové požární zbrojnice v příštím roce. Zástupce OPO zdůraznil nutnost řádných preventivních prohlídek, školení na ONV a soutěží o vzorného požárníka, zejména pak náboru nového členstva, který neměl žádoucího úspěchu.
Tradiční ples byl pořádán 23. ledna 1954 při hudbě JZD Chrást za vedení B. Hybeše, při osobním vstupném 6.- Kčs.
ROK 1949/1954
Svaz brannosti
Svaz pro spolupráci s armádou (Svazarm) :
Svaz pro spolupráci s armádou (Svazarm) byl založen v roce 1952 – po zrušení Svazu Brannosti – podle sovětské organizace DOSAV.
V Liblicích podle sdělení OV Svazarmu je 32 členů organizováno v různých okolních místních skupinách.
Tělovýchova a sport :
Úvodní poznámka : pro nedostatek jiných podkladů recipována historická část z publikace 30 let sportu v Liblicích.
Kultura
Zábava železničářů :
Železniční zaměstnanci stanice Český Brod uspořádali v hostinci J. Hybeše v Liblicích dne 28. listopadu 1953 taneční zábavu při hudbě „Myšáků“ za vedení s. Šulce.
Divadlo – dramatická činnost v obci :
Divadelní život v roce 1949 byl slibně zahájen na Nový rok hrou pro děti „Sněženka“, která byla hrána i večer pro dospělé: Hra tato ve zdařilém provedení malé i velké obecenstvo plně uspokojila. V dalším průběhu roku toho jeví divadelní činnost v obci již známky ochabnutí.
20. března 1949 byly sehrány „Hrátky s čertem“ úspěšně, s čistým ziskem 1229.40 Kčs, v květnových dne (8./5.) pak „Periferie“ a 12. července 1949 pohádka „Zlatý liják“. Na podzim dne 9. října 1949 sehrána byla hra „Okénko“, čímž divadelní sezona roku ukončena.
V roce 1950 ochabnutí divadelní činnosti pokračovalo. Teprve v létě a to 11. června 1950 podařilo se vypraviti velmi hezkou hru „Poklad trpaslíků (s permoníky)“ hranou odpoledne a večer většími dětmi, která sklidila zasloužený úspěch. Při obou hrách vybráno na příjmech 4380.- Kčs.
Pak divadelní činnost ustala ke škodě kulturního života v obci a její kulturní pověsti v okolí.
Z divadelní činnosti vznikly manželské dvojice : Ing. Arch. Zdeněk Chybný se Zdenkou Rusovou a Josef Dušek s Janou Jeřábkovou. Od divadelního souboru dostaly manželé velmi pěkné svatební dárky.
Zánik Spolku divadelních ochotníků :
Spolek divadelních ochotníků „Nový směr“ zanikl a divadelní činnost přenesena na Místní skupinu Čsl. Svazu mládeže (ČSM) v obci ustavenou. (Podle dopisu Státní banky čst. Převedena vkladní knížka divadelního spolku „Nový směr“ na ČSM dne 25. února 1953).
Činnost této skupiny projevila se hrou „Chudák manžel“, zkoušenou v bytě Alžběty Šedinové a sehranou ve dnech 4. a 5. dubna 1953. Byla to „labutí píseň“ dramatické činnosti v obci.
Divadelní činnost místní skupiny ČSM :
Místní skupina ČSM se omezila pouze na hry „maňáskového divadla“ při různých slavnostních příležitostech resp. Podnicích složek NF.
Místní lidová knihovna (MLK) :
V roce 1949 byl knihovně uhražen nákup knih (93 svazků) v hodnotě 4426.- Kč i výdaj na předplatné pro spisy J.V. Stalina v částce 1050.- Kčs.
Zpeněženy 2q starého papíru (z knih vyřaděných) a do pokladny přijato 63.- Kčs.
Sbor dobrovolných hasičů v Liblicích přispěl knihovně částkou 200.- Kčs.
Koncem roku 1949 měla knihovna 606 svazků (knih a brožur) z toho za rok 1949 přibylo 120 svazků. Půjčeno 837 knih celkem 97 čtenářům. Na nákup knih a vazbu vydáno 6714.50 Kčs, z toho obec zaplatila , jak již uvedeno 4425.- Kčs, ostatní hrazeno z darů a poplatků.
V roce 1950 předplaceno souborné vydání Jiráskových spisů.
Dne 12. prosince 1950 převzal vedení knihovny zaměstnanec Universitní knihovny Jaroslav Polák z Liblic, č.p. 139.
V tomto roce (1950) podléhala Knihovna již tříčlenné komisi osvětové, neboť rozhodnutím ONV, ref. pro školství osvětu a tělovýchovu v Č. Brodě, č. 3022 z 9. ledna 1950 byly rozpuštěny knihovní školské a osvětové rady a na místo nich utvořeny na vesnicích ony komise.
V roce 1953, v období do měnové reformy, obdržela knihovna od již uvedeného ref. OMV v Č. Brodě dotaci 850.- Kčs a po měnové reformě též dotaci 170.- Kčs.
Poznámka : podle roztřídění knihoven (OMV v Č. Brodě č. 374/IV-3 z 27. října 1953) byla knihovna vlastně jen půjčovnou knih, neboť byla v místnosti sloužící ještě jiným účelům (společně s MNV).
V roce 1954 hospodařila knihovna vlastními prostředky.
V období r. 1949 –1954 byly vyřaděny z knihovny, podle směrnic OMV v %C. Brodě, některé knihy, jichž obsah nevyhovoval poúnorovému kulturně politickému směru. Za to knihovna byla obohacena dary ministerstva informací a osvěty, ministerstva zemědělství a Národní knihovny. Přibyly i knihy Fučíkova odznaku.
Z dotace v roce 1952 zakoupena literatura v značné míře sovětská, což platí i pro dotaci v roce následujícím.
Ke konci zmíněného období dostalo se knihovně přírůstku darem i nákupem, převážně literatury české.
Podle zachovaného statistického výkazu knihovny za rok 1952 vykazuje se kromě počtu svazků MLK – 749 též počet svazků „GK“, tj. Gottwaldovy knihovny vesnické organizace KSČ číslem 205.
Jak pak svědčí poslední zápis o výpůjčce ve „Výpůjčním sešitě“ Gottwaldovy knihovny z 15. února 1954, převzala MLK půjčování knih z této knihovny a to na zvláštní legitimaci označené „KG“. Převzato bylo do MLK toho dne od s. Svobody za účasti předsedy MNV s. Josefa Martinka a s. Františka Houžvičky 216 svazků v ceně 1370.- Kčs.
Koncem roku 1954 měla knihovna ji 997 svazků,v knihovně „GK“ 212 svazků.
Ve zprávě knihovní rady z 2. prosince 1949 dočítáme se, že 28. říjen byl slaven projevem v místním rozhlase a pracovní brigádou.
Sovětský tisk byl propagován místním rozhlasem ve dnech 1. a 2. prosince 1949. Ze sovětského tisku byl v knihovně vyvěšován časopis „Pravda“ a „Ogoněk“.
V letech 1949 – 1950 bylo v knihovně k dispozici 10 časopisů. Pak byly odebírány jen Literární noviny.
V roce 1950 byly pořádány tři besedy s celkovým počtem návštěvníků 26, v roce 1954 pak dvě besedy a dvě výstavky.
Jak zachované doklady ukazují, byl knihovník odměňován v roce 1949 částkou 750.- Kčs ročně, v roce 1950 částkou 700.- Kčs, v roce 1952 částkou 1000.- Kčs, v roce 1953 (po měnové reformě) částkou 270.- Kčs.
Podle rozhodnutí ONV ref. pro školství, osvětu a tělovýchovu v Č. Brodě č. 3022 z 9. ledna 1950 byly rozpuštěny rady (právě tak jako školní a osvětové rady) a při MNV ve vesnicích utvořeny tříčlenné komise, v níž byla zastoupena i knihovna.
V červenci 1954 byl založen pěvecký sbor a maňáskový kroužek. Koncem roku 1954 se však pěvecký soubor rozpadl a členové se věnovali více maňáskovému divadlu.
Od 1. září 1954 byl vydáván časopis „Svazák“, jenž byl rozmnožován psacím strojem. Příspěvky psali členové.
Doslov kronikáře
Zápisy v této knize Kroniky obce Liblice, byly psány v letech 1959 (začato v II. pololetí toho roku) až 1965. Zápisy z období let 1949 až 1954 čistopisně napsal a příslušné rejstříky – za obětavé pomoci pracovníků pobočky Okresního archivu a Podlipanského muzea v Českém Brodě ss. Dr. Karla Bednaříka a profesorky Věry Havelkové – po přesídlení z Liblic (dne 12. února 1965) již v Domově důchodců Hradec (Hačka) v osadě patřící do obvodu Místního národního výboru (katastrální obce) Černé Voděrady.
Jmenovaným pracovníků jakož všem, kteří mne v kronikářské práci svým vzácným porozuměním podpořili, vyslovuji upřímný dík.
V Hradci (Hačce) dne 31. srpna 1965
Ing. Jaroslav Ulrich
